21 C 20/2022-123 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení žalovanému povinnosti k úhradě částky 14 820,98 EUR z titulu náhrady škody. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že se žalovaným uzavřel rámcovou smlouvu o obchodní spolupráci o dodávce elektromontážních služeb, na jejímž základě dne 20.7.2020 učinil u žalovaného objednávku elektromontážních služeb v objektu svého zákazníka na adrese , Anonymizováno, . Žalovaný zde sice elektromontážní práce provedl, ale při provádění těchto služeb neodborným vrtáním zdi za použití nevhodného nářadí provrtal předmětnou zeď naskrz a vyvrtal přitom otvor v topenářském potrubí, které se za touto zdí nacházelo. Na provrtanou zeď pak žalovaný umístil elektrické zařízení, do něhož následně natekla voda z poškozeného potrubí. Takto byla způsobena škoda ve výši 16 971,48 EUR, kterou byl žalobce nucen uhradit poškozené společnosti jako náhradu za vynaložené náklady za odstranění škody spočívající ve zničeném potrubí, poškozené podlaze a stěn a zejména v závažném poškození elektrického zařízení průnikem vody z poškozeného potrubí. Na tuto pohledávku žalovaný dosud ničeho neuhradil, z toho důvodu žalobce provedl částečné jednostranné započtení co do částky 2 150,50 EUR a nadále trvá na úhradě částky uplatněné žalobou.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby mimo jiné s ohledem na skutečnost, že žalovaný při provádění předmětné služby vycházel z pokynů příslušných pracovníků provádějících dohled, přitom nevěděl, jak se místo otvoru přenáší do sousední místnosti. Vznik škody nebyl prokázán, přitom žalobce se případnou škodu ani nepokusil minimalizovat.3. Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:4. Mezi procesními stranami není sporu o tom, že mezi nimi dne 3.8.2020 došlo k uzavření písemné rámcové smlouvy o obchodní spolupráci, na jejímž podkladě se žalovaný jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele ve sjednané době na svůj náklad provádět předem dohodnutá díla a objednatel se zavázal díla převzít a zaplatit zhotoviteli sjednanou cenu (článek II bod 1. Smlouvy). Objednatel se dále zavázal zajišťovat zhotoviteli od svého odběratele či koncového zákazníka informace nutné pro provádění díla, řešit s nimi otázky týkající se provádění díla a komunikovat s nimi, a to tak, aby zhotovitel mohl splnit podmínky dle čl. II. (článek IV smlouvy). Z článku V bodu 2. věty první Rámcové smlouvy soud zjistil, že zhotovitel se jím zavázal realizovat dílo v souladu s touto smlouvou a s objednávkou na základě níž má dílo provést, a řídit se příkazy koncového zákazníka, objednatele a jeho odběratele, jsou-li mu známy a nejsou-li v rozporu s touto smlouvou nebo objednávkou.5. Mezi stranami dále není sporu o tom, že objednávkou ze dne 20.7.2020 žalobce písemně poptal u žalovaného dodávku elektromontážních prací na stavbách v Německu s požadovaným datem dodání 3.8.2020 – 20.12.2020.6. Z listiny nazvané „Rechnung“ datované dnem 19.10.2020 soud zjistil, že na jejím podkladě byla společností , Anonymizováno, vyúčtována žalobci tam blíže specifikovaná škoda k náhradě v celkové výši 16 971,48 EUR.7. Z účastnické výpovědi žalovaného soud dále zjistil, že dne vzniku škodní události (někdy v říjnu nebo listopadu roku 2020) dostal na stavbě za úkol provádět dodělávkové práce, mimo to od zaměstnance žalobce jménem , Anonymizováno, pokyn k průrazu otvoru pro elektrokabel, jednalo se přitom pouze o průraz otvoru. Přitom bylo zřejmé, že se má jednat o průraz zdi skrz naskrz. Žalovaný se ptal, kde má průraz provést, toto místo mu zaměstnanec žalobce ukázal prstem a žalovaný si zde vyznačil křížek. Na tomto místě následně udělal i průraz zdí. Místo tohoto průrazu potvrdil i další zaměstnanec žalobce, přičemž se žalovaným nikdo nekonzultoval, co si o tom myslí on sám. Osoba jménem , Anonymizováno, byl vedoucím žalovaného na stavbě, po celou dobu zakázky žalovaný respektoval jeho pokyny. Když uvedeného dne provrtal otvor zdí, tak jím okamžitě začala téct voda do rozvaděče, situaci však bylo možno hned řešit. Jeho spolupracovník , jméno FO, s ním byl na místě, snažil se odvést vodu od rozvaděče, žalovaný mezitím zařídil zastavení vody. Mezi úkoly žalovaného rozhodně nepatřilo zapojení rozvaděče a jeho uvedení do provozu. O nynějším osudu rozvaděče žalovaný pouze ví, že byl dlouho po události skladován na pracovišti a co se s ním stalo dále mu není známo. Žalovanému nebylo řečeno, aby před vyvrtáním otvoru kontroloval prostor za zdí. Pokud jde o větší otvory do zdi, tak ty na stavbě prováděla zcela jiná firma.8. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud mimo jiné zjistil, že se jedná o spolupracovníka žalovaného na stavbách v Německu z druhé poloviny roku 2020. Svědek potvrdil, že na posuzované stavbě došlo k určitému incidentu, kdy na základě provrtání zdi došlo následně k úniku vody. Na stavbě vždy působil stavbyvedoucí, jehož pokyny se oba řídili, dále měli k dispozici elektrikářské plány a pod stavbyvedoucím byl ještě šéf, který to měl hlavně na starosti a který předával informace o tom, co je třeba dělat. Společně se žalovaným určitě neměl k dispozici plány, které by se týkaly rozvodů vody v objektu. Vrtání předmětného otvoru do zdi žalovaným byl svědek přímo přítomen, stalo se to v pátek, tehdy přišel ke zdi, kde byl vyznačen křížek černou fixou. Svědek sice nepotvrdil, kdo křížek vyznačil, zásadně se však oba v tomto ohledu řídili pokyny a plány. Pokud měli zhotovit otvor pro elektroinstalaci, pak v drtivé většině případů dostali pokyn, na kterém místě otvor má být anebo dostali plán, podle kterého si toto místo vyměřili. K velkému úniku vody tehdy nedošlo, spíše šlo o to, že po prstu stékaly kapky vody, a to asi deset až patnáct minut, než voda byla správcem objektu zastavena. Vůbec se nedá hovořit o tom, že by dotčený rozvaděč byl zaplaven či vyplaven, nějaké kapky na něm byly, není pravděpodobné, že by byl poškozen, avšak je pochopitelné, že technik odpovědný za zapojení tento úkon odmítnul, jelikož nevěděl, jaké množství vody na rozvaděč působilo. Osoba jménem , Anonymizováno, byla na stavbě podřízena vedoucímu elektrikářů, který dával žalovanému pracovní pokyny, když někdo nerozuměl německy, tak jej zavedl na místo a např. ukázal, kde budou zásuvky.9. Soud ve věci prováděl kromě fotodokumentace dokazování i dalšími důkazy, jejichž bližší hodnocení však neshledal významným pro právní posouzení věci a rozhodnutí o ní.10. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.11. Při úvaze, zda v projednávaném případě lze realizovat odpovědnost za škodu podle výše uvedeného ustanovení § 2913 občanského zákoníku zabýval se soud jednak tím, zda došlo k faktickému vzniku škody, tedy ke vzniku takové majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích, a zda vzniklá škoda má původ v samotném plnění či porušení smluvních povinností žalovaným (kauzální nexus).12. Pokud jde o škodu jako takovou a její faktický vznik, pak žalobce sice v řízení tvrdil a také listinným způsobem doložil, že mu majitelem elektrického zařízení vystaveného působení vody unikající z navrtaného potrubí byla vyúčtována částka 16 971,48 EUR k náhradě škody na tomto zařízení i předmětném poškozeném potrubí. Nadále však již ani přes související procesní výzvu soudu nijak relevantně nedoložil, že toto zařízení by skutečně bylo poškozeno, popřípadě v jaké míře, či bylo zcela zničeno a jaká faktická škoda tak majiteli zařízení v návaznosti na řádné doložení jeho obvyklé hodnoty (v řízení též absentující) vznikla. Soudu tak nezbývá než uzavřít, že žalobci se v tomto ohledu nepodařilo v řízení unést jej tížící břemeno důkazní (ustanovení § 120 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu) a již jen z tohoto důvodu nebylo možno než žalobu zamítnout.13. I přes výše uvedený závěr je dále zřejmé a nelze pominout, že žalovaný se smluvně zavázal k provádění jednotlivých děl dle požadavků objednatele, přičemž byl ovšem stran rozsahu a zejména způsobu provedení prací výslovně vázán pokyny objednatele a jím pověřených osob v samotném místě výkonu prací. Jelikož v řízení bylo postaveno najisto, že žalovaný provedl posuzovaný otvor ve zdi v příslušném místě a na výslovný pokyn osoby pověřené objednatelem, resp. jeho zákazníkem, nelze mít jednoznačně za to, že by vadným provedením tohoto úkonu porušil povinnost vyplývající ze smlouvy a odpovídal tak za případnou škodu v důsledku tohoto úkonu vzniklou. To v konečném důsledku znamená, že žalobce nejenom že neprokázal faktické narušení majetkové sféry potenciálního poškozeného a tedy existenci škody, již je nutno nahradit, natož pak její oprávněné výše, ale ani porušení smluvních povinností žalovaného, v nichž by vznik této škody mohl mít a měl původ. Z výše uvedených důvodů soud přistoupil k zamítnutí žaloby v plném rozsahu.14. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ust