21 C 36/2022-110 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu, ze dne 7. 9. 2022 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím, představující půjčky, které poskytl žalované v průběhu roku 2020 na základě její žádosti. Žalovaná slíbila tyto půjčky v krátké době zaplatit, ovšem nestalo se tak. Žalobce několikrát žalovanou důrazně žádal o úhradu. Žalovaná podepsala žalobci dne 19. 4. 2022 uznání dluhu ve výši 80 000 Kč. Ve stejný den pak uhradila žalobci převodem na účet částku 10 000 Kč. Dne 26. 7. 2022 vyzval žalovanou právní zástupce žalobce písemnou formou k úhradě zbytku dluhu. Do dnešního dne žalovaná však ničeho neuhradila. 2. Proti platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne 19. 9. 2022, č.j. 21 C 36/2022-15, podala žalovaná včasný odpor, který odůvodnila tak, že si je vědoma jen částky 17 000 Kč, co jí žalobce poslal na účet dne 19. 7. 2019. Žalovaná mu poslala dne 19. 4. 2022 částku 10 000 Kč na účet a další splátku 10 000 Kč dostal žalobce na ruku v práci za měsíc. Další peníze v hodnotě 50 000 Kč nepřebrala. 3. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Z uznání dluhu podepsaného dne 19. 4. 2022 [celé jméno žalované] vyplývá, že tato uznala svůj závazek co do důvodu i výše vůči žalobci v celkové výši 80 000 Kč, který vznikl na základě půjček v období roku 2020 předávaných v hotovosti. [celé jméno žalované] se zavázala tyto půjčky postupně uhradit [celé jméno žalobce]. Byť žalovaná svůj podpis na uznání dluhu v řízení rozporovala, tak ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 6. 2023, ev. [číslo] vyplynulo, že je pravděpodobnější, že sporný podpis na uznání dluhu je pravým podpisem žalované [celé jméno žalované], než to, že by žalovaná tento podpis nenapsala. Formulace přesnějšího stupně závěru zkoumání znalce objektivně bránila zejména značná jednoduchost sporného i srovnávacího podpisu žalované a také zatím velmi nízká kvalita zajištěného srovnávacího materiálu, který neumožnil přesněji analyzovat šíři variability podpisů žalované v době odpovídající dataci listiny s podpisem sporným. Jinými slovy znalec řekl, že provedený důkaz podporuje platnost tvrzení, že sporný podpis je pravým, případně i pravým, avšak zkomoleným podpisem žalované, proti tvrzení, že žalovaná tento podpis nenapsala. [jméno] této podpory je kvalifikována jako slabá, což je způsobeno výše uvedenými objektivními důvody. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že dne 19. 4. 2022 byla žalovanou uhrazena na účet žalobce částka 10 000 Kč. Z pořízených zvukových záznamů ze dne 14. 4. 2021, 22. 4. 2021 a ze dne 28. 4. 2021 vyplývá, že žalobce půjčil žalované finanční hotovost, kterou mu přislíbila žalovaná vrátit. Žalobce hovoří o částce přes 100 000 Kč, žalovaná o částce 80 000 Kč. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tito jako partneři účastníků vědí o půjčkách mezi žalobcem a žalovanou, ovšem každý z nich o výši půjčené částky z informací od svého partnera, tedy svědkyně [příjmení] od svého manžela (žalobce) a částce přes 100 000 Kč, která není zaplacena a svědek [příjmení] od žalované a částce 20 000 Kč, kterou žalovaná uhradila. 4. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 132 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen o. s. ř.) důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 7. O skutečnosti, že žalovaný půjčoval finanční hotovosti žalované, není mezi účastníky sporu. Spornou se stala výše zapůjčené částky a to, zda tato částka byla žalovanou žalobci vrácena. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 19. 4. 2022 písemně uznala dluh ve výši 80 000 Kč vůči žalobci, který vznikl na základě půjček uzavíraných mezi účastníky v období roku 2020. Uvedené vyplývá zejména z písemného uznání dluhu, když námitka žalované, že uznání dluhu nepodepsala byla vyvrácena závěrem znaleckého posudku, v němž se znalec přiklonil k závěru, že uznání dluhu žalovaná spíše podepsala a jedná se tak o pravý (event. zkomolený) podpis žalované. Následné uhrazení části dluhu žalovanou ve výši 10 000 Kč na účet žalobce, a to tentýž den, co bylo podepsáno uznání dluhu, lze dát do souvislosti právě s uznáním dluhu žalovanou. Z nahrávky hovoru mezi žalobcem a žalovanou také vyplývá, že žalovaná mluví o osmdesáti (tisících korun), nikoli o 20 000 Kč, které jí měly být zapůjčeny žalobcem, jak sama tvrdí. Pokud se týče svědeckých výpovědí, tak tyto do osvětlení skutkového stavu ničeho nepřispěly, když žádný z těchto svědků nebyl účasten předání, event. vrácení zápůjčky. Svědci měli pouze zprostředkované informace od účastníků řízení a jejich výpovědi se shodovaly buď se žalobními tvrzeními (svědkyně Brychtová), či s tvrzeními strany žalované (svědek Jícha). 8. Na základě shora uvedeného soud uzavírá, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo k poskytování (zá) půjček v celkové výši 80 000 Kč, z nichž bylo žalovanou uhrazeno pouze 10 000 Kč, ve zbývající části 70 000 Kč je žalovaná povinna tuto částku zaplatit žalobci společně se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. plynoucí od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobce ze dne 26. 7. 2022, tj. od 11. 8. 2022 do zaplacení, ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 828 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 500 Kč, z uhrazené a vyplacené zálohy na zpracování znaleckého posudku Ing. Miroslava Bílka z oboru písmoznalectví ve výši 5 000 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty 70 000 Kč, představující částku 3 900 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, podání žaloby ve věci samé a účast na dvou jednáních soudu dne 8. 2. 2023 a dne 27. 9. 2023) uvedených v § 11 odst. 1 a.s. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč. 10. O povinnosti uhradit náklady řízení vzniklé České republice bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., tj. podle výsledku sporu při zohlednění výroku o nákladech řízení účastníků tak, že žalovaná je povinna uhradit náklady vzniklé státu. Tyto sestávají ze znalečného uhrazeného z rozpočtových prostředků soudu znalci Ing. Miroslavu Bílkovi ve výši 7 184 Kč za podaný znalecký posudek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř.