21 C 4/2023-33 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 043 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení náhrady nákladů hrazených ze zdravotního pojištění. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný způsobil dne 22. 9. 2020 újmu na zdraví poškozenému [jméno] [příjmení], narozenému 24. 5. 1977, pojištěnému u žalobce, tím, že ho fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Odpovědnost žalovaného za tuto újmu na zdraví poškozeného vyplývá z příkazu MěÚ [obec] ze dne 10. 11. 2020, č.j. OSČ-P [číslo], podle kterého byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. pro skutek spočívající v tom, že dne 22. 9. 2020 v době od 16.00 hodin do 16.40 hodin na předzahrádce bistra na [obec] náměstí v [obec] po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo] tak, že jej udeřil otevřenou dlaní pravé ruky do levé tváře, přičemž následkem toho poškozený zavrávoral a upadl na zem. Následně musel být lékařsky ošetřen. V příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] zaplatil žalobce smluvnímu zdravotnickému zařízení za zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči, na léčiva a na dopravu celkem 3 043 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování shora uvedeným příkazem MěÚ [obec] z 10. 11. 2020, č.j. OSČ-P [číslo], vyúčtováním zdravotní péče poskytnuté Zdravotnickou záchrannou službou Kraje [obec] a [nemocnice] v [obec] poškozenému [jméno] [příjmení] a výzvou žalobce adresovanou žalovanému z 7. 4. 2021 včetně dodejky. 4. Ze shora uvedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný způsobil dne 22. 9. 2020 újmu na zdraví poškozenému [jméno] [příjmení], narozenému 24. 5. 1977, pojištěnému u žalobce, tím, že ho fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Odpovědnost žalovaného za tuto újmu na zdraví poškozeného vyplývá z příkazu MěÚ [obec] ze dne 10. 11. 2020, č.j. OSČ-P [číslo], podle kterého byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. pro skutek spočívající v tom, že dne 22. 9. 2020 v době od 16.00 hodin do 16.40 hodin na předzahrádce bistra na [obec] náměstí v [obec] po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo] tak, že jej udeřil otevřenou dlaní pravé ruky do levé tváře, přičemž následkem toho poškozený zavrávoral a upadl na zem. Následně musel být lékařsky ošetřen. V příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] zaplatil žalobce smluvnímu zdravotnickému zařízení za zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči, na léčiva a na dopravu celkem 3 043 Kč. 5. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb. ve znění platném v době poskytnutí zdravotní péče poškozenému má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že náklady na léčení poškozeného [jméno] [příjmení] vynaložil žalobce v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, který byl za toto jednání již pravomocně potrestán za přestupek. Nárok žalobce na náhradu nákladů zaplacených žalobcem v souvislosti s léčením poškozeného je tak dán, přičemž co do výše žalobce nárok řádně prokázal vyúčtováními zdravotní péče poskytnuté poškozenému. Dluh žalovaného vůči žalobci je dluhem splatným na výzvu a žalobce žalovaného k jeho splnění písemně vyzval do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy zaslané žalovanému 7. 4. 2021, přičemž tato výzva se nepochybně dostala do dispoziční sféry žalovaného. Je proto třeba dovodit, že žalovaný se již přede dnem 14. 5. 2021 ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku v platném znění vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za přípravu a podání žaloby. 8. Protože žalobce byl dle § 11 odst. 2 písm. d/ zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění osvobozen od soudních poplatků, přešla dle § 2 odst. 3 stejného zákona poplatková povinnost na žalovaného, u kterého splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nejsou. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1.1 písm. a/ Sazebníku soudních poplatků zaplatit, a to na účet Okresního soudu v Třebíči.