4 C 111/2023-33 — Okresní soud v Třebíči

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 44 605 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního automobilu RZ 2 BH [číslo], které nemělo v období od 1. 3. 2019 do 27. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 10. 6. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky 6 020 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 14. 2. 2023 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního automobilu RZ 5 B [číslo], které nemělo v období od 21. 9. 2018 do 28. 2. 2019 sjednáno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala dne 10. 6. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky 10 765 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 14. 2. 2023 předžalobní upomínka. Ze žalobkyní předložených listin dále vyplývá, že žalovaný k osobnímu automobilu RZ 7 A [číslo] neměl sjednáno povinné ručení v období od 22. 6. 2021 do 12. 8. 2021. Žalobkyně vyzvala dne 31. 12. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky 2 744 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 3. 10. 2022 předžalobní upomínka. K vozidlu RZ 5 C [číslo] neměl žalovaný sjednáno povinné ručení v období od 28. 4. 2020 do 8. 5. 2020, dále v období od 20.11.2020 do 31. 3. 2021, též v období od 1. 4. 2021 do dne 31.7.2021 a v období od 1. 8. 2021 do 31. 3. 2022. Žalobkyně vyzvala dne 10. 3. 2022 žalovaného k úhradě dlužné částky 817 Kč, 6504 Kč a 6 034 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od dne doručení výzvy a konečně žalobkyně vyzvala dne 26. 5. 2022 žalovaného k úhradě dlužné částky 11 721 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovanému byly právní zástupkyní žalobkyně zaslány k úhradě uvedených částek dne 25. 10. 2022, 21. 10. 2022 a dne 23. 11. 2022 předžalobní upomínky. <i>Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. k citovanému zákonu (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč a pro osobní automobily se zdvihový objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč. Za dobu celkem 52 dní, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka] (od 22. 6. 2021 do 12. 8. 2021) a za dobu celkem 508 dní, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka] (od 28. 4. 2020 do 8. 5. 2020, od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021, od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 a od 1. 8. 2021 do 31. 3. 2022) činila výše dlužného příspěvku 26 320 Kč. Za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 5 720 Kč za 88 dní (od 1. 3. 2019 do 27. 5. 2019) a za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 10 465 Kč za 161 dní (od 21. 9. 2018 do 28. 2. 2019). Jelikož žalovaný svoji povinnost žalobkyni dlužné příspěvky a náklady na jejich uplatnění ve výši 300 Kč za každý vymáhaný příspěvek v žalobkyní stanovených lhůtách dobrovolně nesplnil, pohledávky žalobkyně na zaplacení částek specifikovaných v předchozím odstavci se staly splatnými. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalovaných částek, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v části požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 785 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.