4 C 123/2023-40 — Okresní soud v Třebíči

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 94 749 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], které nemělo v období od 7. 5. 2019 do 31. 8. 2019 a v období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 7 905 Kč a částky 8 230 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 5. 1. 2023 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], které nemělo v období od 24. 2. 2021 do 5. 5. 2021 a v období od 6. 5. 2021 do 22. 6. 2021 sjednáno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 915 Kč a částku 3 420 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 2. 9. 2022 a 4. 10. 2022 předžalobní upomínka. Ze žalobkyní předložených listin dále vyplývá, že žalovaný k osobnímu automobilu [registrační značka] neměl sjednáno povinné ručení v období od 1. 3. 2021 do 10. 5. 2021. Žalobkyně vyzvala dne 13. 1. 2022 žalovaného k úhradě dlužné částky 3 637 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 4. 10. 2022 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů bylo též zjištěno, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], které nemělo v období od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021 sjednáno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 250 Kč ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy. Následně byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní výzva ze dne 11. 10. 2022. Dále bylo zjištěno, že k osobnímu automobilu [registrační značka] neměl žalovaný sjednáno povinné ručení v období od 23. 10. 2020 do 1. 2. 2021, dále v období od 2. 2. 2021 do 10. 4. 2021, též v období od 11. 4. 2021 do 30. 6. 2021, dále v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 a v období od 1.9.2021 do 1. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 6 930 Kč, 4 720 Kč, 5 565 Kč, 4 330 Kč a 10 310 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byly právní zástupkyní žalobkyně zaslány k úhradě uvedených částek dne 4. 10. 2022, 20. 10. 2022, 23. 11. 2022 a dne 5. 1. 2023 předžalobní upomínky. Žalovaný dále neměl sjednáno povinné ručení k nákladnímu automobilu [registrační značka] a to v období od 1. 7. 2021 do dne 30. 9. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 8 212 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva dne 20. 10. 2022. Žalovaný neměl též sjednáno povinné ručení k osobnímu automobilu [registrační značka] v období od 20. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a v období od 4. 6. 2021 do dne 21. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek 6 930 Kč a 17 395 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla následně zaslána předžalobní upomínka dne 5. 1. 2023 a 6. 1. 2023. <i>Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. k citovanému zákonu (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč, pro osobní automobily se zdvihový objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč a pro nákladní automobily s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku 86 Kč. Za dobu celkem 239 dnů (117 dnů a 122 dnů), po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka] (od 7. 5. 2019 do 31. 8. 2019 a od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019) činila výše dlužného příspěvku 15 535 Kč (7 605 Kč a 7 930 Kč). Za dobu celkem 119 dní (71 dnů a 48 dnů), po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka] (od 24. 2. 2021 do 5. 5. 2021, od 6. 5. 2021 do 22. 6. 2021) činila výše dlužného příspěvku 7 735 Kč (4 615 Kč a 3 120 Kč). Za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 3 337 Kč za 71 dní (od 1. 3. 2021 do 10. 5. 2021) a za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 1 950 Kč za 30 dnů (od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021). Za dobu celkem 467 dnů (102 dnů, 68 dnů, 81 dnů, 62 dnů a 154 dnů), po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků celkem 30 355 Kč. Žalovaný neměl též sjednáno povinné ručení k vozidlu [registrační značka] po dobu 92 dnů (od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021), což představuje dlužnou částku 7 912 Kč. A konečně žalovaný neměl sjednané povinné ručení u vozidla [registrační značka] po dobu celkem 365 dnů (v období od 20. 11. 2019 do 29. 2. 2020), což odpovídá dlužné částce 23 725 Kč (6 630 Kč a 17 095 Kč). Jelikož žalovaný svoji povinnost žalobkyni dlužné příspěvky a náklady na jejich uplatnění ve výši 300 Kč za každý vymáhaný příspěvek, tj. 14 x 300 Kč, v žalobkyní stanovených lhůtách dobrovolně nesplnil, pohledávky žalobkyně na zaplacení částek specifikovaných v předchozím odstavci se staly splatnými. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalovaných částek, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v části požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 3 790 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 4 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 300 Kč jako požadované paušální částky náhrady výdajů příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby podle § 13 odst. 3 AT. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty,