4 C 14/2023-45 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 7. 11. 2022 domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 196,43 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne 18. 9. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena s odbornou péčí na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného s vynaložením maximálního úsilí, přičemž z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Úrok byl sjednán na 16,90 % ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobkyně proto využil svého smluvního práva požadovat okamžité zaplacení zůstatku úvěru s příslušenstvím ke dni 5. 1. 2022. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného na jistině 49 196,43 Kč. Po prohlášení úvěru za splatný nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2022 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobkyni spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobkyně zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Soud k projednání a rozhodnutí věci nenařizoval jednání, jelikož žalobkyně se účasti na něm výslovně vzala a souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný byl s tímto postupem srozuměn (srov. § 115a o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne 18. 9. 2020, včetně dvou dodatků, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobkyně ohledně předmětného úvěru, rozhodnutím právního předchůdce žalobkyně o prohlášení úvěru za splatný z 5. 1. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 2. 2022 včetně jejích příloh č. 1 a 7, oznámením o postoupení pohledávky z 8. 3. 2022, výzvou žalobkyně zaslanou žalovanému z 22. 2. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2022, včetně potvrzení o dodání zásilky. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne 18. 9. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], podle § 2395 a následujících občanského zákoníku a spotřebitelskou smlouvou, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena s odbornou péčí na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů, výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 i od žalovaného s vynaložením maximálního úsilí, přičemž z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet, což zpočátku žalovaný činil, ovšem dostával se postupem času do prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních splátek. Úrok byl sjednán na 16,90 % ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobkyně proto využil svého smluvního práva požadovat okamžité zaplacení zůstatku úvěru s příslušenstvím ke dni 5. 1. 2022. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného na jistině 49 196,43 Kč. Po prohlášení úvěru za splatný žalovaný ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2022 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih (výpisů označených jako podklady pro soudní řízení) právního předchůdce žalobkyně vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a v souladu s konstantní soudní judikaturou i po prohlášení úvěru za splatný vzniká žalobkyni právo na zaplacení ve smlouvě sjednaného smluvního úroku až do splacení úvěru, přičemž žalobou uplatněný nárok je nižší, než by žalobkyni podle smlouvy náležel. Žalovaný se rovněž nepochybně dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobkyně a následně vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, tedy ve výši 11,75 % ročně. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 968 Kč, odměny advokáta ve výši 1 500 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání návrhu ve věci samé) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť jde o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze spotřebitelského úvěru poskytnutého právní předchůdcem (bankovní institucí), přičemž obdobné spory byly řešeny u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 316/2022, 6 C 300/2022, 6 C 285/2022 a 5 C 274/2022, a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (bez příslušenství), tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 504 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.