5 C 101/2023-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 10. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 017,67 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 27. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 23 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 23 000 Kč a zaplatit mu další částku 20 470 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 910 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 558 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 3. 2020. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 12 452,33 Kč, kterou ohledně částky 520,62 Kč započetl v souladu se smlouvou právní předchůdce žalobce na jistinu, ohledně částky 3 910 Kč započetl na smluvní úrok, částku 4 600 Kč započetl na poplatek za administrativní činnost a částku 3 421,71 Kč započetl na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v kartě zákazníka i z dostupných databází, přičemž z údajů žalovaného v kartě zákazníka vyplynulo, že jeho použitelný příjem na splátky činí 17 840 Kč měsíčně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávky ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 9. 2018 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartou zákazníka k předmětné smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 1. 2022 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 22. 7. 2022 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 27. 9. 2018 uzavřena smlouva označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] která je posouzena podle obsahu smlouvou o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 23 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 23 000 Kč a zaplatit mu další částku 20 470 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 910 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 558 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 3. 2020. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 12 452,33 Kč, kterou ohledně částky 520,62 Kč započetl v souladu se smlouvou právní předchůdce žalobce na jistinu, ohledně částky 3 910 Kč započetl na smluvní úrok, částku 4 600 Kč započetl na poplatek za administrativní činnost a částku 3 421,71 Kč započetl na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v kartě zákazníka i z dostupných databází, přičemž z údajů žalovaného v kartě zákazníka vyplynulo, že jeho použitelný příjem na splátky činí 17 840 Kč měsíčně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, odměny za administrativní činnost, smluvních úroků a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Část nároku označenou jako odměna za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek lze považovat za úhradu služeb poskytnutých žalovanému a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvních ujednání ve smlouvě. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 7. 1. 2022 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 31 017,67 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou 3 910 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již plně zaplacen. Z žádného ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti úvěru, naopak z článku 2.6 věta první vyplývá, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou danou počtem týdnů. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvních ujednáních mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, nelze jej dovodit ani z žádného ustanovení hmotného práva, a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci činí tarifní hodnota sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni 7. 1. 2022 celkem 43 748 Kč, přičemž v řízení byl převážně úspěšný žalobce a přísluší mu tak právo na náhradu části nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 241 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 500 Kč za tři hlavní úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Z tarifní hodnoty sporu byl žalovaný úspěšný pouze ohledně částky 8 659,58 Kč představující 19,80% této hodnoty a žalobci tak přísluší právo na zaplacení 60,4% jemu vzniklých nákladů řízení, která ve finančním vyjádření odpovídá částce 2 065 Kč. Právě v této výši proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.