5 C 156/2023-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 800 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 3. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 3 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 3 000 Kč a zaplatit mu další částku 1 200 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka byla splatná 17. 8. 2005. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, do postoupení předmětné pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešla s účinností ke dni 5. 1. 2021 předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 28. 3. 2005 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 18. 12. 2020, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 11. 11. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 3. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 3 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 3 000 Kč a zaplatit mu další částku 1 200 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka byla splatná 17. 8. 2005. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, do postoupení předmětné pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešla s účinností ke dni 5. 1. 2021 předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Žalobce sice skutkově netvrdil, že by jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, nicméně tato povinnost stanovená dnes v § 86 s důsledky v § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v době uzavření předmětné smlouvy nebyla uzákoněna a nelze proto z této skutečnosti dovozovat neplatnost smlouvy. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a rovněž ujednání o souhrnném poplatku, byť nebyl co do obsahu ve smlouvě specifikován, lze považovat za platné. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky jistiny půjčky ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu a smluvního poplatku v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 18. 12. 2020 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 3 800 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.