5 C 306/2022-17 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 750 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 18. 9. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 12 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 880 Kč, přičemž z této částky činil 1 680 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,66% ročně, 2 400 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 4 800 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, poslední splátka byla splatná 29. 10. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 13 930 Kč, která byla ohledně částky 6 647,65 Kč právním předchůdcem žalobce započtena na jistinu, ohledně částky 1 680 Kč byla započtena na úrok, ohledně částky 2 400 Kč byla započtena na poplatek za administrativní činnost a ohledně částky 3 202,35 Kč byla započtena na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Dne 2. 12. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované další částku 11 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V této další předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 11 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 800 Kč, přičemž z této částky činil 2 200 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,52% ročně, 2 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 4 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 330 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 1. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 10 300 Kč, přičemž z této částky započetl žalobce 3 416,77 Kč na jistinu, 2 200 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, 2 200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 2 233,23 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v kartách zákazníka, které byly ověřeny zejména z bankovních výpisů a složenek o příjmech žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávek ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvami o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 17. 9. 2017 a 2. 12. 2017 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 22. 2. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 18. 9. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 12 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 880 Kč, přičemž z této částky činil 1 680 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,66% ročně, 2 400 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 4 800 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, poslední splátka byla splatná 29. 10. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 13 930 Kč, která byla ohledně částky 6 647,65 Kč právním předchůdcem žalobce započtena na jistinu, ohledně částky 1 680 Kč byla započtena na úrok, ohledně částky 2 400 Kč byla započtena na poplatek za administrativní činnost a ohledně částky 3 202,35 Kč byla započtena na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Dne 2. 12. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované další částku 11 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V této další předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 11 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 800 Kč, přičemž z této částky činil 2 200 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,52% ročně, 2 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 4 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 330 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 1. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 10 300 Kč, přičemž z této částky započetl žalobce 3 416,77 Kč na jistinu, 2 200 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, 2 200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 2 233,23 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv (které jsou dle názoru soudu jako reálné závazky posouzeno podle obsahu smlouvami o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku, což však nemůže mít vliv na následující závěry soudu) byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v kartách zákazníka, které byly ověřeny zejména z bankovních výpisů a složenek o příjmech žalované. V případě první smlouvy bylo vycházeno z měsíčních příjmů žalované 21 984 Kč a výdajů 11 900 Kč s tím, že použitelný příjem činil 10 084 Kč, u druhé smlouvy byly měsíční příjmy a výdaje žalované obdobné. Takto zjištěnou úvěruschopnost žalované považuje soud vzhledem k výši žalované zapůjčených částek za dostačující. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou předmětných smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Rovněž část nároku označenou jako poplatek za administrativní činnost lze považovat za úhradu služeb poskytnutých žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě. Žalovaná se rovněž již ode dnů následujících po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k tomuto dni, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 29. 11.