6 C 167/2019-625 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně vydání následujícího rozhodnutí:2. I. Určuje se, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , leží na pozemcích žalobkyně.3. II. Určuje se, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , je ve vlastnictví žalobkyně.4. III. Nahrazuje se souhlas žalovaného jakožto vlastníka sousedního pozemku s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, .5. IV. Žalovaný je povinen zdržet se šíření prachových, hlukových a vibračních imisí na pozemky žalované parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa6. a eventuálně pro případ, že nebudou splněny podmínky pro taková rozhodnutí, aby bylo rozhodnuto, že7. I. Část pozemku parc. č. , hodnota, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, ležící pod zdí tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , se přikazuje do vlastnictví žalobkyně jakožto zřizovatele stavby, a to za náhradu ve prospěch žalovaného.8. III. Nahrazuje se souhlas žalovaného s umístěním stavebního záměru podle § 184 a) stavebního zákona a dále souhlasu žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku, to vše s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, .9. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět pokud jde o žalobní návrhy pod body I. – III. hlavního petitu a dále pokud jde o bod II. (v žalobě nesystematicky označeného jako bod III.) petitu eventuálního, proto soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu zastavil.10. Řízení o části žalobního návrhu pod bodem IV. petitu hlavního (zápůrčí žaloba) přitom bylo usnesením pravomocně vyloučeno k samostatnému řízení.11. Na soudu tak zůstalo toliko zabývat se návrhem žalobkyně pod bodem I. eventuálního petitu, který žalobkyně v průběhu řízení ještě modifikovala tak, aby část pozemku ležící pod zdí mezi čísly pozemku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do podílového spoluvlastnictví obou procesních stran a dále, aby část pozemku na hranici mezi pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž soud tuto změnu žaloby připustil.12. K odůvodnění žaloby mimo jiné žalobkyně uvedla, že procesní strany jsou vlastníky sousedících pozemků, mezi kterými je odnepaměti zřízena rozhrada v podobě kamenné zdi, jejíž vlastnictví je mezi stranami sporné. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že je vlastníkem sporné zdi, neboť tato je umístěna na pozemcích v jejím vlastnictví, přičemž současně slouží jako opěrná zeď umožňující nerušené užívání pozemku žalobkyně a bránící sesouvání zeminy na níže položený pozemek žalovaného. Na dotčeném pozemku žalobkyně byla dříve umístěna konírna ve vlastnictví právního předchůdce žalobkyně a část sporné zdi představuje zachovalou část této stavby. Žalobkyně se v roce 2016 se žalovaným dohodla, že část předmětné zdi mezi pozemky stran opraví a dále provede její cihlovou nástavbu, což skutečně realizovala. Přitom žalovaný nenamítal, že se považuje za vlastníka zdi nebo pozemku pod ní, o stavbě věděl, neboť v místě žije, stavbu nezakázal a naopak přislíbil s její realizací součinnost. Naproti tomu však v roce 2018 podal podnět k zahájení řízení o odstranění stavby cihlové zdi umístěné na kamenné zdi, které bylo zahájeno Městským úřadem , adresa, dne 3.10.2018, žalobkyně podala žádost o dodatečné povolení stavby cihlové nástavby kamenné zdi, na jejímž základě bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby nástavby zdi a došlo k přerušení řízení o odstranění stavby. Svým postupem tak žalovaný svá práva vykonává způsobem, který poškozuje práva a oprávněné zájmy žalobkyně. Již jen s ohledem na správní řízení o dodatečném povolení stavby, resp. o odstranění stavby má žalobkyně naléhavý právní zájem na tom, aby bylo rozhodnuto o sporných hranicích pozemků, resp. o vlastnictví sporné zdi a dále aby byl nahrazen souhlas žalovaného s provedením stavby.13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Přitom kromě ve věci vypracovaného znaleckého posudku a jeho závěry poukázal na kupní smlouvu z roku 1967, z níž je patrné, že právní předchůdci žalobkyně si byli vědomi, že pozemek kupují bez zdi. S odkazem na judikaturu nadto namítnul, že i pokud dojde k opravě či přestavbě věci, nejedná se o důvod ke změně vlastnického režimu.14. Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:15. Mezi stranami není sporu o tom, že jsou vlastníky sousedících pozemků v obci , adresa, ve smyslu jejich přesnějšího označení uvedeného ve výrokové části rozsudku. Strany jsou též zajedno, pokud jde o výstavbu cihlové nástavby provedené žalobkyní na původní kamenné zdi umístěné mezi těmito pozemky, přičemž je i nesporné, že oba účastníci sousedící pozemky se stavbami na nich umístěnými užívají k trvalému bydlení.16. Soud měl v důkazním řízení kromě nesporných údajů účastníků týkajících se dotčených pozemků a způsobu jejich využití k dispozici celou řadu souvisejících listinných podkladů, zejména fotodokumentace z místa, dobových map, snímků a dalších, ze kterých jako celku vycházel ve věci ustanovený znalecký ústav, jež je ve vzájemných souvislostech zohlednil ve svých konkrétních závěrech, proto soud shledal nadbytečným hodnocení těchto důkazů jednotlivě nad rámec odborných zjištění provedených znaleckým ústavem.17. Ze závěrů znaleckého posudku č. , Anonymizováno, Znaleckého ústavu Fakulty stavební VUT v Brně ze dne 17.1.2023 soud mimo jiné zjistil, že z hlediska geodetického se kamenná zeď nachází na pozemcích žalovaného, čemuž nasvědčuje existence výsledku zeměměřické činnosti inventárního čísla , hodnota, z roku 1931 a výsledku zeměměřické činnosti , Anonymizováno, z roku 2011. Vzhledem ke konstrukční funkci opěrné stěny v soklové (kamenné) části zdiva, dispoziční a stavební návaznosti na štítovou stěnu původní stodoly na pozemku žalovaného je stavebně tato část dělící liniové konstrukce příslušná k pozemku žalovaného. Na pozemcích žalovaného , Anonymizováno, a , Anonymizováno, existoval původní objekt půdorysného tvaru U, který jedním z křídel postihoval linii mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V letech 2008 až 2009 byla tato část stavebního objektu většinově odstraněna. Původní obvodové zdivo tvořilo část dělících konstrukcí mezi pozemky žalobkyně a žalovaného. Ze strany pozemku , Anonymizováno, (žalovaný) je povrchově v celé ploše opatřeno novodobým vnějším kontaktním systémem z polystyrenových desek (EPS) s tenkovrstvou výztužnou vrstvou (omítkou), který je upevněn k původnímu zdivu obvodové stěny hospodářské budovy a štítovému zdivu stodoly. Ze strany pozemku , Anonymizováno, (žalobkyně) je vnější povrch (vzdušný líc) stěny neupraven a je zde prokazatelně dobové zdivo stěn objektů stavebně příslušných k pozemkům žalovaného. Tato část liniových dělících konstrukcí tedy stavebně přísluší k pozemkům žalovaného, protože tvořila obvodové a štítové zdivo již neexistujících (odstraněných) stavebních objektů. Dělící liniová konstrukce mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, plní funkci opěrné zdi. Výstavba této konstrukce však mohla být realizována i z důvodů dobových terénních úprav na parcele , Anonymizováno, . Dle materiálového, skladebného a konstrukčního řešení nelze jednoznačně určit, zda byla či nebyla v minulosti konstrukční součástí nějaké dnes neexistující budovy. V soklové části zdivo dělících konstrukcí parcel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, konstrukčně plní funkci opěrné zdi. Vzhledem ke skutečnosti, že současné dělící konstrukce byly součástí stavebního objektu na parcele , Anonymizováno, , jejich vybudování bylo vyvoláno požadavkem na terénní úpravy na parcele , Anonymizováno, . Významnější opravy dělících stěn ze strany žalobkyně jsou nezpochybnitelné především v linii mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Zde je v nadzemní části stěn na soklovém z