7 C 147/2023-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek 7 840 Kč a 7 970 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. 2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], které nemělo v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 2. 6. 2022 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 540 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo upomínkou ze dne 7. 9. 2022. Dále vzal soud za prokázané, že byla žalovanému právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 3. 10. 2022 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovaný provozoval shora uvedené vozidlo bez zákonného pojištění odpovědnosti také v následujícím období od 1. 4. 2022 do 27. 7. 2022. Žalobkyně vyzvala dne 15. 9. 2022 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 670 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Dále vzal soud za prokázané, že byla žalovanému právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 30. 1. 2023 předžalobní upomínka. <i>4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>6. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> 7. Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč. Za dobu celkem 116 dní (od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022), po kterou neměl žalovaný sjednáno tzv. povinné ručení pro automobil [registrační značka], činila výše dlužného příspěvku 7 540 Kč. Stejný automobil dále nebyl pojištěn ani v období od 1. 4. 2022 do 27. 7. 2022, tj. celkem 114 dní. Výše dlužného příspěvku za toto období proto činila 7 670 Kč. 8. Jelikož žalovaný svoji povinnost žalobkyni dlužné příspěvky a náklady na jejich uplatnění ve výši 2 x 300 Kč v zákonné lhůtě 60 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil, pohledávky žalobkyně na zaplacení částek 7 540 Kč a 7 670 Kč se staly splatnými dne 16. 8. 2022, resp. dne 29. 11. 2022. 9. Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do jejich příslušenství, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitých závazků a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Současně má žalobkyně nárok na to, aby jí žalovaný v souvislosti s vymáháním dlužných příspěvků uhradil náklady na vymáhání ve výši 2 x 300 Kč v souladu s ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: - soudní poplatek ve výši 800 Kč, - odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), - 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. 11. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. 12. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.