7 C 165/2023-21 — Okresní soud v Třebíči

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 36 805 s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem nákladního vozidla s nevyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], které nemělo v období od 22. 8. 2019 do 26. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 11. 3. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky 18 715 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 23. 6. 2022 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem nákladního vozidla s nevyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], které nemělo v období od 10. 1. 2020 do 22. 1. 2020 sjednáno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala dne 9. 7. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky 2 185 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 11. 5. 2022 předžalobní upomínka. Ze žalobkyní předložených listin dále vyplývá, že žalovaný k témuž vozidlu neměl sjednáno povinné ručení ani v období od 12. 8. 2020 do 23. 8. 2020. Žalobkyně vyzvala dne 22. 10. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky 2 040 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 11. 5. 2022 předžalobní upomínka. Ke stejnému vozidlu neměl žalovaný sjednáno povinné ručení ani v období od 14. 10. 2020 do 18. 1. 2021. Žalobkyně vyzvala dne 22. 2. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky 14 365 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 11. 5. 2022 předžalobní upomínka. <i>Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil s hmotností nad 3,5 t do 12 t včetně částku 145 Kč. Za dobu celkem 127 dní, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], proto činila výše dlužného příspěvku 18 415 Kč. Za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 1 885 Kč za 13 dní (10. 1. – 22. 1. 2020), 1 740 Kč za 12 dní (12. 8. – 23. 8. 2020) a 14 065 Kč za 97 dní (14. 10. 2020 – 18. 1. 2021). Jelikož žalovaný svoji povinnost žalobkyni dlužné příspěvky a náklady na jejich uplatnění ve výši 300 Kč za každý vymáhaný příspěvek v žalobkyní stanovených lhůtách dobrovolně nesplnil, pohledávky žalobkyně na zaplacení částek specifikovaných v odstavci 3. se staly splatnými. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalovaných částek, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v části požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 473 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.