2 C 1/2024-42 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2023 domáhala zaplacení částky 34 423,03 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení. V žalobě uvedla, že dne 29. 2. 2020 uzavřela s žalovanou Smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky až do výše 25 000 Kč, úroková sazba byla stanovena ve výši 18,90 % p.a. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, nezajištěný, spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě kontokorentního úvěru, tzn. možnosti povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. , č. účtu, , přičemž finanční prostředky bylo možné čerpat po celou dobu trvání smlouvy stejným způsobem jako vlastní peníze, a to i opakovaně. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen nejpozději do 12. 2. 2021 s tím, že k úvěru nebyly sjednány žádné pravidelné splátky, žalovaná ho mohla splácet dle vlastního uvážení a to tak, že nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky měla zajistit dostatek prostředků ke splacení pohledávky. V roce 2022 začala žalobkyně evidovat na účtu č. , č. účtu, částky po splatnosti, které vznikly přečerpáním limitu kontokorentu. Na tuto skutečnost byla žalovaná opakovaně písemně upozorněna a současně byla vyzvána k úhradě těchto částek po splatnosti, a to dopisem ze dne 16. 5. 2022, kdy částka po splatnosti činila 393 Kč a dále dopisem ze dne 2. 10. 2022, kdy částka po splatnosti činila 643 Kč. Dopisem ze dne 27. 11. 2022 byla žalovaná upozorněna, že dluh po splatnosti, který vznikl přečerpáním limitu kontokorentu, činí 2 849 Kč a současně byla vyzvána k úhradě dluhu, a to nejpozději do 31. 12. 2022 s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena ve stanoveném termínu, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. , č. účtu, byla pohledávka ke dni 2. 1. 2023 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků s tím, že nepovolené přečerpání je úročeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. Ke dni převodu činila dlužná částka 27 837,53 Kč a skládala se z: nepovoleného přečerpání ve výši 27 352,75 Kč, řádných a zákonných úroků z prodlení ve výši 484,78 Kč. Upomínkou ze dne 18. 8. 2023 byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky, která ke dni 16. 8. 2023 činila 32 438,03 Kč, a to nejpozději do 2. 9. 2023. Ani v tomto náhradním termínu nebyla dlužná částka uhrazena, a to ani v částečné výši. Žalovaná částka ve výši 34 423,03 Kč představuje zůstatek úvěru ke dni 30. 10. 2023 a zahrnuje jistinu ve výši 27 352,75 Kč; řádný úrok ve výši 3 552,55 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 517,73 Kč.2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z Detailů zadané operace plyne, že smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, a to prostřednictvím aplikace George v mobilu, kdy 29. 2. 2020 žalovaná vytvořila žádost o navýšení úvěru ve výši 25 000 Kč a tato operace ji byla autorizována za použití bezpečnostní metody, a to s pomocí hesla a autorizační SMS, čímž došlo k podepsání Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 29. 2. 2020.6. Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 29. 2. 2020 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který byl splatný do 12. 2. 2021 s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně a RPSN ve výši 21,25 % ročně. Na základě této smlouvy mohla žalovaná čerpat kontokorent ve výši 25 000 Kč, tedy jí bylo povoleno přečerpat zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, , který žalobkyně pro ni vedla. Tyto peníze mohla žalovaná buď vybrat v hotovosti ze svého účtu, popřípadě z účtu provádět platby až do sjednané výše. Celý úvěr byla povinna splatit nejpozději do 12. 2. 2021, a to i tím způsobem, že by na uvedeném účtu měla dostatek finančních prostředků k tomu, aby úvěr spolu s poplatky mohl být splacen. V případě, že žalovaná celý úvěr včetně narůstajících úroků řádně splatí ve výše uvedené lhůtě, může opětovně čerpat až do sjednané výše 25 000 Kč úvěr znovu, a to i opakovaně. Při takovém opětovném čerpání je nezbytné úvěr splatit vždy do 1 roku ode dne, ve kterém úvěr po jeho úplném splacení žalovaná začala znovu čerpat. Dále bylo ujednáno, že pokud úvěr nebo jiný dluh z této smlouvy nebude žalovanou zaplacen řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru žalovaná povinna zaplatit navíc i zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platným právním předpisem. Úrok z úvěru byl smluven v sazbě ve výši 18,90 % ročně, kdy úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Dle článku , právnická osoba, Smlouvy pokud nebude dluh v prodlení zaplacen nebo se žalovaná nedohodne s žalobkyní na podmínkách jeho zaplacení, žalobkyně může po žalované požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši.7. Ze Záznamu a vysvětlení předsmluvních informací, který byl dne 29. 2. 2020 elektronicky podepsán žalovanou, soud zjistil, že se jí dostalo poučení, že pokud úvěr nebo jiný dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatí řádně a včas, bude povinna platit jak řádný úrok z úvěru, tak úrok z prodlení z nesplacené částky.8. Z výpisů z účtu číslo , č. účtu, za období od 1. 2. 2020 do 30. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná čerpala smluvený kontokorent ve výši 25 000 Kč, tedy využila možnosti jít do mínusu na svém účtu. V tomto období jsou měsíce, kdy vyčerpaná částka po splatnosti činí 0 Kč, tedy žalovaná čerpala kontokorent, který následující měsíc plně uhradila a dále jsou zde měsíce, kdy žalovaná čerpala kontokorent, neuhradila však jeho plnou výši včetně úroků a je evidována vyčerpaná částka po splatnosti. Vyčerpaná částka po splatnosti za rok 2022 činila za 1/2022-369,81 Kč, za 2/2022-362,57 Kč, za 3/2022-376,32 Kč, za 4/2022-392,05 Kč, za 5/2022-406,88 Kč, za 6/2022-0 Kč, za 7/2022-405,07 Kč, za 8/2022-405,14 Kč, za 8/2022-642,12 Kč, za 10/2022-1 949 Kč, za 11/2022-2 352,75 Kč a za 12/2022-2 352,75 Kč.9. Z výzev k úhradě dlužné částky ze dne 16. 5. 2022, 2. 10. 2022 a 27. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou postupně vyzývala k uhrazení dlužných částek ve výši 393 Kč, 643 Kč a 2 849 Kč. Z výzvy ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 27 837,53 Kč, která se skládá z nepovoleného přečerpání ve výši 27 352,75 Kč a řádného úroku a zákonných úroků z prodlení ve výši 484,78 Kč. Žalovaná byla též informována, že z důvodu nepovoleného přečerpání na jejím účtu, které nebylo vyrovnáno, byla dne 2. 1. 2023 pohledávka z uvedeného účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. V případě, že žalovaná uvedenou dlužnou částku neuhradí, žalobkyně se se svým nárokem obrátí na soud a bude jej vymáhat soudní cestou. Poslední výzva byla žalované dle dodejky odeslána na adresu , adresa, a byla uložena dne 6. 1. 2023.10. Žalobkyně k výzvě soudu doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Soudu za tím účelem předložila výpis z kontokorentního účtu žalované č. , č. účtu, za období od 8/2019 do 1/2020, z něhož jsou patrny pravidelné příjmy i výdaje žalované (včetně mzdy žalované). Žalobkyně dále uvedla, že vycházela z příjmů žalované, které uvedla ve své žádosti, jež měly dosahovat výše 17 000 Kč měsíčně, když si tuto částku ověřila z výpisů z účtu žalované. Dále ověřovala, že není s žalovanou vedeno insolvenční řízení, ověřovala předchozí splátkovou morálku žalované z informací z CBCB a z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, jako např. záznam o exekučním řízení, záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách. Žalobkyně při určení výdajů žalované vycházela z informací, které jí sdělila v kombinaci s interními informacemi banky a ze statistických údajů a aktuálních údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení. Žalobkyně si též ověřila, jaké další splátky úvěrů žalovaná v té době měla, byť jí žalovaná tvrdila, že žádné další splátky úvěrů nemá. Touto cestou žalobkyně zjistila, že žalovaná splácí revolvingový úvěr, dva spotřební úvěry a kontokorentní úvěr, které jsou všechny vedeny u žalobkyně. Orientační splátka nového úvěru činila 750 Kč měsíčně, kdy nové splátkové zatížení by tedy u žalované činilo 4 086 Kč. Po odečtení splátek úvěrů z měsíčního příjmu žalované by jí k pokrytí jejích životních nákladů zbývalo 12 914 Kč.11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin