21 C 5/2024-24 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2024 ve znění jejího upřesnění provedeného v průběhu řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 739 Kč z titulu splnění dluhu uznaného žalovanou a smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z částky 19 739 Kč od 16. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda o ustájení tří koní žalované v prostorách žalobkyně, přičemž žalovaná nesplnila svoje závazky vyplývající z této dohody a vznikl jí vůči žalobkyni dluh ve výši 32 439 Kč. Dluh v této výši žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala a zavázala se jej žalobkyni splatit ve splátkách stanovených v písemném uznání dluhu a dohodě o splátkovém kalendáři z 12. 11. 2021. Tento svůj závazek žalovaná splnila pouze částečně splátkami v celkové výši 13 264 Kč a zbývající část dluhu dosud nesplnila, přestože k tomu byla žalovanou před zahájením řízení písemně vyzvána.2. Žalovaná se k jednání soudu nařízenému na 14. 5. 2024 nedostavila, přestože k němu byla řádně předvolána a předvolání jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 23. 4. 2024, a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně, která se k jednání prostřednictvím svého zástupce dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.3. Při jednání soudu dne 14. 5. 2024 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět v části týkající se smluvní pokuty převyšující smluvní pokutu činící k tomuto dni 13 442 Kč. Soud proto dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení zastavil a věcně rozhodoval pouze o zbývající části žaloby.4. Podle § 153b/ odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. Všechny shora uvedené zákonné důvody pro rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání byly splněny, neboť žalované byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, byla dodržena 10denní lhůta mezi doručením a termínem jednání a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto pokládal skutková tvrzení žalobkyně v žalobě za mezi účastníky nesporná. Na základě těchto nesporných skutkových tvrzení pak dospěl k závěru, že žaloba je v nezpětvzaté části důvodná. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda o ustájení tří koní žalované v prostorách žalobkyně, přičemž žalovaná nesplnila svoje závazky vyplývající z této dohody a vznikl jí vůči žalobkyni dluh ve výši 32 439 Kč. Dluh v této výši žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala a zavázala se jej žalobkyni splatit ve splátkách stanovených v písemném uznání dluhu a dohodě o splátkovém kalendáři z 12. 11. 2021. Tento svůj závazek žalovaná splnila pouze částečně splátkami v celkové výši 13 264 Kč a zbývající část dluhu dosud nesplnila, přestože k tomu byla žalovanou před zahájením řízení písemně vyzvána.6. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. V projednávané věci je z tvrzení žalobkyně a jí předloženého uznání dluhu i výpisů o žalovanou zaplacených splátkách zřejmé, že ohledně částky 19 739 Kč žalovaná svůj uznaný dluh žalobkyni dosud nezaplatila. Mezi účastnicemi byla rovněž platně uzavřena dohoda o smluvní pokutě ve výši 0,3 % denně z dlužné částky dle § 2048 a následujících občanského zákoníku, přičemž soud neshledal žádné důvody neplatnosti tohoto smluvního ujednání. Soudní judikatura již dovodila například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1749/2015, že ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána a toto ujednání nelze považovat za neplatné jen z důvodu nepřiměřenosti výše sjednané smluvní pokuty. Žádný z těchto důvodů neplatnosti není v projednávané věci dán a soud proto žalobě vyhověl rovněž v části již splatné smluvní pokuty ve výši 13 442 Kč. Soud proto žalobě ve věci samé v nezpětvzaté části jako důvodné rozsudkem pro zmeškání vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být zastaveno, nicméně se jednalo o poměrně nepatrnou část žaloby. Soud proto žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 580 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu) po 2 460 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a tři paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Práva na náhradu dalších případných nákladů řízení se žalobkyně vzdala.