21 C 9/2024-101 — Okresní soud v Třebíči

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s řádným a zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 12. 4. 2005. Na základě této smlouvy poskytla , právnická osoba, . straně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Jelikož žalovaná neplnila své smluvně převzaté povinnosti a dostala se tak do prodlení se splácením svých závazků byla vyzvána , právnická osoba, ., dopisem ze dne 19. 10. 2007 k okamžitému splacení celé pohledávky, jejíž splatnost nastala ke dni 5. 11. 2007. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, a proto se tato rozhodla podat žalobu, a to s ohledem na rozhodčí doložku ke Společnosti pro rozhodčí řízení, která jí byla doručena dne 26. 3. 2008. Následně JUDr. Jan Suk ze Společnosti pro rozhodčí řízení dne 15. 7. 2008 vydal rozhodčí nález sp. zn. K/2008/03575, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 3. 9. 2008. Na základě tohoto rozhodčího nálezu poté Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 17. 2. 2009 pod č.j. 24 Nc 147/2009-7, nařídil exekuci, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. , jméno FO, . Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2016 došlo k postoupení pohledávky z , právnická osoba, ., na žalobkyni jako nového věřitele. Vzhledem ke změně judikatury ve věcech problematiky rozhodčích doložek soudní exekutor usnesením ze dne 11. 1. 2024, č.j. 135 EX 714/09-102, předmětnou exekuci pro neplaně sjednanou rozhodčí doložku a tedy neplatný exekuční titul zastavil. Jelikož pohledávka vyplývající z uzavřené smlouvy nebyla zcela uhrazena, podává žalobkyně novou žalobu. Žalobkyně v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, a má za to, že tuto žalobu podala ve lhůtě 30 dnů „ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu“. Žalobkyně v žalobě rekapituluje jednotlivé splátky, které započítala na jistinu pohledávky ve výši 5 191,11 Kč, na splátky úroků ve výši 5 354,03 Kč a dospívá k závěru, že dlužná částka na nesplacené jistině úvěru činí 24 808,89 Kč (30 000 Kč – 5 191,11 Kč). Současně požaduje řádný úrok ve výši 14,90 % ročně ode dne 6. 11. 2007 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ze zůstatku nesplacené jistiny ode dne 1. 10. 2022 do zaplacení. V průběhu exekučního řízení bylo vymoženo celkem 64 100 Kč, které žalobkyně započetla podle § 330 odst. 2 obchodního zákoníku a § 1932 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na zákonné úroky z prodlení ode dne 6. 11. 2007 do 30. 9. 2022.2. Na základě shora uvedené žaloby byl zdejším soudem vydán platebnímu rozkaz, to dne 19. 3. 2024, č.j. 21 C 9/2024-40, proti němuž podala žalovaná dne 3. 4. 2024 včasný odpor, který následně odůvodnila tak, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává v celém rozsahu. Odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 562/12 a usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, týkající se neplatnosti rozhodčích doložek. Žalovaná má za to, že žalobkyně nemá nárok na úhradu zbylé jistiny úvěru, jelikož jednala od počátku nemravně a nepoctivě, když k postoupení pohledávky došlo již v době, kdy byla sjednocená judikatura k neplatnosti rozhodčích doložek. Žalobkyně na sebe nechala postoupit pohledávku dne 19. 4. 2016, tedy v době, kdy již byla judikatura k neplatnosti rozhodčích doložek zcela sjednocena. Žalobkyně si podle žalované byla vědoma toho, že má nezpůsobilý exekuční titul, a i přesto v exekuci nadále pokračovala, až návrh na zastavení a odklad exekuce musela podat žalovaná. Žalobkyně tedy vstoupila na místo její právní předchůdkyně s vědomím, že exekuce je vedena protiprávně a může být kdykoli v budoucnu zastavena. Žalobkyně tak podle žalované nemůže benefitovat z dobré víry původní oprávněné při nařízení exekuce. Žalobkyně tak jednala od počátku nepoctivě a nemůže být v dobré víře, že vymáhá svou pohledávku po právu. Nárok žalobkyně tak žalovaná odmítá v celém rozsahu a vznáší námitku promlčení, kdy žalobkyně jednala od počátku nepoctivě. Žalovaná pak z procesní opatrnosti namítá, že smlouva je absolutně neplatná pro neověření úvěruschopnosti žalované.3. Při jednání soudu dne 30. 10. 2024 provedl soud listinné důkazy a vyslechl stanoviska účastníků.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 12. 4. 2005 byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a sjednané úroky nejpozději do 20. 3. 2011, a to od 20. 5. 2005 formou 71 měsíčních anuitních splátek ve výši 639 Kč. Mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 14,90 % ročně ze zůstatku jistiny, přičemž úroková sazba byla sjednána jako neměnná. Poskytnutý úvěr byl zcela vyčerpán dne 14. 4. 2005. Před uzavřením úvěrové smlouvy předložila žalovaná potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 5. 4. 2005 od svého zaměstnavatele , právnická osoba, . v čisté výši 7 883 Kč a oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 26. 1. 2005, a to příspěvku na bydlení ve výši 548 Kč a sociálního přípatku ve výši 1 010 Kč. Jelikož žalovaná své smluvně převzaté povinnosti neplnila, dostala se do prodlení se splácením svých závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, ovšem bezvýsledně. Žalovaná rovněž nereagovala na předžalobní upomínku společnosti , Jméno žalobkyně, s.r.o., která vymáhala žalovanou částku pro svoji právní předchůdkyni na základě mandátní smlouvy. S odkazem na smluvní ujednání obsažená ve smlouvy o úvěru a v obecných úvěrových podmínkách, upravujících v čl. V. bodu 14 rozhodčí doložku, byla podána žaloba na uhrazení částky 35 373,12 Kč s příslušenstvím ke Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Následně rozhodčím nálezem ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. K/2008/03575, vydaným rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jmenovaným Správcem Seznamu rozhodců, který jmenuje a odvolává představenstvo Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s., podle jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., byla uložena žalované povinnost uhradit žalující straně (, právnická osoba, .) částku ve výši 35 373,12 Kč příslušenstvím a uhradit náklady řízení v celkové výši 16 679,04 Kč. Tento rozhodčí nález nabyl právní moci dne 3. 9. 2008. Na základě tohoto rozhodčího nálezu jako exekučního titulu byla dne 17. 2. 2009, pod č.j. 24 Nc 147/2009-7 nařízena exekuce proti povinné , Anonymizováno, , Anonymizováno, a jejím vedením byl pověřen Mgr. Jan Peroutka, Exekutorský úřad Chomutov. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , číslo , hodnota, -, Anonymizováno, -16, byla pohledávka vůči žalované, tehdy vymáhaná v uvedené exekuci, postoupena na žalobkyni , Jméno žalobkyně, , s. r. o., přičemž tato skutečnost není mezi účastníky sporná. Usnesením soudního exekutora Mgr. Jana Peroutky, Exekutorský úřad Chomutov, ze dne 11. 1. 2024, č.j. 135 EX 714/09-102, byla předmětná exekuce vedená proti žalované zastavena. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů exekuce a oprávněná spol. , Jméno žalobkyně, , s.r.o., byla povinna uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 15 875,20 Kč. Exekuce byla zastavena k návrhu povinné z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky. V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že výše vymoženého plnění činila 64 038 Kč. Následně předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 24 808,89 Kč s příslušenstvím.5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen „o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obch. zák.“) se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků mimo jiné závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).7. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8.