5 C 124/2024-14 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 42 202,38 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 14. 5. 2020 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 8,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 229 Kč počínaje měsícem červen 2020, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena z interních a externích databází včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a osobních a příjmových údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovanou přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 8. 11. 2023. K tomuto dni činil dluh žalované vůči žalobci na nesplacené jistině úvěru 42 202,38 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 990,05 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru. Žalovaná dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování smlouvou o hotovostním úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 14. 5. 2020, úvěrovými podmínkami žalobce a formulářem pro standardní informace o úvěru, potvrzením o vyplacení úvěru, splátkovým kalendářem ve smlouvě, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, potvrzením o prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 8. 11. 2023 obsahujícím výzvu ke splnění dluhu včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovanou zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 14. 5. 2020 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena spotřebitelská smlouva o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 8,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 229 Kč počínaje měsícem červen 2020, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena z interních a externích databází včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a osobních a příjmových údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr. V rámci prověření bylo zjištěno z bankovního výpisu žalované, že její čistá měsíční mzda činí 26 880 Kč při výši splátek dluhu žalované asi 6 000 Kč měsíčně, což lze vzhledem k výši sjednaných splátek považovat za dostačující. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovanou přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 8. 11. 2023. K tomuto dni činil dluh žalované vůči žalobci na nesplacené jistině úvěru 42 202,38 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 990,05 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Dále žalobci i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoje závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy. Žalovaná se rovněž ohledně jistiny dluhu ocitla ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci plně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 689 Kč, právo na náhradu dalších nákladů řízení žalobce neuplatnil a je proto třeba dovodit, že se práva na náhradu dalších případných nákladů řízení vzdal. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení právě ve výši 1 689 Kč.