5 C 306/2023-13 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 41 974,14 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 6. 10. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň minimální splátky stanovené na 4% čerpaného úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky žalobce a jeho sazebník poplatků. Úrok byl sjednán na 15,99% ročně. Na základě této smlouvy otevřel žalobce žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal mu kreditní kartu. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 1. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině a smluvních poplatcích 41 974,14 Kč a dále žalobci dle smlouvy a platného úrokového lístku žalobce vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši 30% ročně. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování předmětnou smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky 6. 10. 2020 včetně všeobecných produktových podmínek žalobce, jeho sazebníkem poplatků a úrokového lístku, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětné smlouvy a výpisem z účtu žalovaného ke kreditní kartě, upomínkou žalobce z 1. 2. 2023 a výzvou žalobce z 2. 5. 2023 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 6. 10. 2020 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň minimální splátky stanovené na 4% čerpaného úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky žalobce a jeho sazebník poplatků. Úrok byl sjednán na 15,99% ročně. Na základě této smlouvy otevřel žalobce žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal mu kreditní kartu. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 1. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině a smluvních poplatcích 41 974,14 Kč a dále žalobci dle smlouvy a platného úrokového lístku žalobce vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši 30% ročně. Co do výše je nárok žalobce prokazován výpisem z jeho obchodních knih vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto vzniklo dle § 1970 věta druhá občanského zákoníku právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě, tedy ve výši 30% ročně. Toto ujednání účastníků nelze považovat za neplatné, neboť na smluvní úroky z prodlení se v případě podnikatele nevztahují omezení u spotřebitelských smluv stanovená v § 1810 a následujících občanského zákoníku a v zákoně o spotřebitelském úvěru, a dle názoru soudu nelze toto ujednání považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 680 Kč, odměny advokáta ve výši 1 500 Kč za tři hlavní úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.