5 C 326/2023-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 097 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení náhrady nákladů hrazených ze zdravotního pojištění. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný způsobil dne 1. 3. 2022 poškození zdraví [jméno] [příjmení], [datum narození] tím, že jej fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádala lékařské ošetření. Odpovědnost žalovaného za tuto újmu na zdraví poškozených vyplývá z příkazu MěÚ [obec] ze dne 8. 4. 2022, [číslo jednací] [číslo], podle kterého byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 1. 3. 2022 v 17.40 hodin ve vnitřních prostorách ubytovny v [obec], [ulice a číslo], po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], tak, že do něj strčil oběma rukama, následkem čehož poškozený upadl na zem. V příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] zaplatil žalobce smluvnímu zdravotnickému zařízení za zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči a na dopravu celkem 7 097 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování shora uvedeným příkazem MěÚ [obec] ze dne 8. 4. 2022, vyúčtováním zdravotní péče poskytnuté [nemocnice] v [obec] poškozenému [jméno] [příjmení] a výzvou žalobce adresovanou žalovanému z 16. 2. 2023 včetně dodejky. 4. Ze shora uvedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný způsobil dne 1. 3. 2022 poškození zdraví [jméno] [příjmení], [datum narození] tím, že jej fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádala lékařské ošetření. Odpovědnost žalovaného za tuto újmu na zdraví poškozených vyplývá z příkazu MěÚ [obec] ze dne 8. 4. 2022, [číslo jednací] [číslo], podle kterého byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 1. 3. 2022 v 17.40 hodin ve vnitřních prostorách ubytovny v [obec], [ulice a číslo], po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], tak, že do něj strčil oběma rukama, následkem čehož poškozený upadl na zem. V příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] zaplatil žalobce smluvnímu zdravotnickému zařízení za zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči a na dopravu celkem 7 097 Kč. 5. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb. ve znění platném v době poskytnutí zdravotní péče poškozenému má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že náklady na léčení poškozeného [jméno] [příjmení] vynaložil žalobce v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, který byl za toto jednání již pravomocně potrestán za přestupek. Nárok žalobce na náhradu nákladů zaplacených žalobcem v souvislosti s léčením poškozeného je tak dán, přičemž co do výše žalobce nárok řádně prokázal vyúčtováním zdravotní péče poskytnuté poškozenému. Dluh žalovaného vůči žalobci je dluhem splatným na výzvu a žalobce žalovaného k jeho splnění písemně vyzval do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy zaslané žalovanému 16. 2. 2023, přičemž tato výzva se nepochybně dostala do dispoziční sféry žalovaného. Je proto třeba dovodit, že žalovaný se již přede dnem 27. 3. 2023 ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku v platném znění vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za přípravu a podání žaloby. Pokud žalobci vznikly ještě další náklady řízení, je třeba z textu žaloby dovodit, že se práva na zaplacení dalších nákladů řízení vzdal.