5 C 339/2023-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 25. 7. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 29 790,48 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 4. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Protože žalovaná svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, prohlásil právní předchůdce žalobce úvěr za splatný ke dni 28. 12. 2022. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2023 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla předmětná pohledávka vůči žalované ke dni 1. 3. 2023 postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalované vůči žalobci na jistině úvěru 27 378,48 Kč, na úroku z prodlení 655,82 Kč a na smluvních poplatcích 2 412 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 4. 2. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem právního předchůdce žalobce , právnická osoba, ., výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, výzvou právního předchůdce žalobce z 26. 11. 2022, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 28. 12. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 20. 2. 2023 včetně její přílohy č. 1 a 7, a výzvou žalobce z 26. 4. 2023 včetně podacího lístku.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 4. 2. 2020 uzavřena dle § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouva o úvěru, jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Protože žalovaná svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, prohlásil právní předchůdce žalobce úvěr za splatný ke dni 28. 12. 2022. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2023 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla předmětná pohledávka vůči žalované ke dni 1. 3. 2023 postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalované vůči žalobci na jistině úvěru 27 378,48 Kč, na úroku z prodlení 655,82 Kč a na smluvních poplatcích 2 412 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný až do jeho splacení rovněž dále žalobci přísluší právo na zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 15,40 % ročně. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušnému kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 192 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.