5 C 60/2024-22 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 109,24 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 26. 3. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právního předchůdce žalobce. Částku 10 000 Kč si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 917 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč při úrokové sazbě 28,14 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a smluvních úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 394 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 3. 2022. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy byla ověřena z údajů uvedených v zákaznické kartě ke smlouvě, přičemž bylo právním předchůdcem žalobce ověřeno z výplatních pásek vystavených zaměstnavatelem žalovaného, že průměrný čistý příjem žalovaného činí 19 583 Kč, přičemž žalovaný nemá spotřebitelské úvěry u jiné společnosti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno podáním datovaným 16. 12. 2022. Od uzavření předmětné smlouvy do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil žalovaný na úhradu svých závazků vyplývajících ze smlouvy celkem 1 900 Kč. Žalovaný dosud žalobci zbývající spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 26. 3. 2021, žádostí žalovaného o předmětný úvěr a zákaznickou kartou z 25. 3. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 14. 12. 2022, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 16. 12. 2022 včetně podacího lístku a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 1. 6. 2023 včetně podacího lístku.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 26. 3. 2021 dle § 2395 a následujících a § 1810 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právního předchůdce žalobce. Částku 10 000 Kč si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 917 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč při úrokové sazbě 28,14 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a smluvních úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 394 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 3. 2022. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy byla ověřena z údajů uvedených v zákaznické kartě ke smlouvě, přičemž bylo právním předchůdcem žalobce ověřeno z výplatních pásek vystavených zaměstnavatelem žalovaného, že průměrný čistý příjem žalovaného činí 19 583 Kč, přičemž žalovaný nemá spotřebitelské úvěry u jiné společnosti. Vzhledem k výši spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno podáním datovaným 16. 12. 2022. Od uzavření předmětné smlouvy do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil žalovaný na úhradu svých závazků vyplývajících ze smlouvy celkem 1 900 Kč. Součet jistiny, smluvního úroku a poplatků po odečtení plnění žalovaného představuje ve finančním vyjádření 17 017 Kč a právě proto ohledně této částky soud žalobě jako důvodné vyhověl a v zbývající části ohledně částky 92,24 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 14. 12. 2022 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 17 017 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou uvedenou ve smlouvě, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti úvěru, a ani z textu smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze dovodit, že by žalobci příslušelo právo na zaplacení smluvního úroku nad rámec výše úroku uvedeného ve smlouvách. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce měl v řízení neúspěch pouze v nepatrné části týkající se smluvního úroku. Soud proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ze tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.