7 C 336/2023-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 19. 7. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 32 438 Kč z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávku plynu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. P [číslo] ze dne 25. 8. 2017 a z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávku elektřiny s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. E [číslo] ze dne 25. 8. 2017. 2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: 3. Mezi účastníky byla dne 25. 8. 2017 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu na základě této písemné smlouvy žalovaný odebíral od obchodníka plyn na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Pro případ, že nebudou platby za dodaný plyn řádně hrazeny byl v předsmluvních informacích podepsaných oběma smluvními stranami sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 14. 9. 2022 za dodávky plynu a souvisejících služeb v období od 29. 5. 2021 do 1. 6. 2022 zúčtovací fakturu [číslo] na částku 27 828 Kč, splatnou dne 13. 10. 2022 (EIC 27ZG600Z02267640). Na tuto fakturu byl dne 9. 11. 2022 započten přeplatek ve výši 6 298 Kč (faktura [číslo]). Z této faktury zbývá uhradit 21 530 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 9. 11. 2022 svůj dluh žalobci neuhradil. 4. Mezi účastníky byla dne 25. 8. 2017 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na základě, které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. Pro případ, že nebudou platby za dodanou elektřinu řádně hrazeny byl v předsmluvních informacích podepsaných oběma smluvními stranami sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Žalobkyně žalovanému vystavila dne 13. 11. 2022 za dodávky elektřiny a souvisejících služeb v období od 10. 6. 2022 do 30. 9. 2022 zúčtovací fakturu [číslo] na částku 10 908 Kč, splatnou dne 28. 11. 2022 (EAN [číslo]). Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 8. 12. 2022 svůj dluh žalobci neuhradil. 5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen„ EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z.. Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. <i>Podle § 62 odst. 2 písm. h) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.</i> 6. V rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřených smluv mezi účastníky tím, že nezaplatil žalobkyni sjednanou cenu dodaného plynu a elektřiny. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladů (3. a 4. odstavec odůvodnění) ocitl vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá bodu IX. předsmluvních informací podepsaných oběma smluvními stranami. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 298 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) ve výši 2 x 500 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé), 2 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. 9. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. 10. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.