7 C 19/2025-21 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 91 906 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu vrácení části ceny uhrazené na základě zálohové faktury za dodávku materiálu, neboť při provádění sjednaných prací nebyly použity všechny položky, resp. byly dodány jiné a levnější materiály, než které byly předmětem nabídky a které byly uhrazeny zálohovou fakturou. Žalobce žalovaného k vrácení předmětné částky vyzval dne 26. 9. 2022, zákonný úrok z prodlení však uplatňuje až od 1. 11. 2022. Žalobce žalovaného také upozornil, že bude svůj nárok vymáhat soudní cestou.V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, neboť ohledně tohoto postupu soudu neměli žádné námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že fakturou č. 47/22 žalovaný vyúčtoval zálohu na materiál na akci Areál Dobronická 778 Praha 4 v částce 165 820 Kč. Částka byla splatná dne 7. 9. 2022. Žalobce tuto částku uhradil. Dle předběžné nabídky společnosti , právnická osoba, . ze dne 24. 8. 2022 učiněné žalovanému vyplývá, že cena za čistící směsi a demineralizační jednotku činila celkem 113 291 Kč. Z přehledu žalobce s názvem „Akce Dobronická – chemické čistění topného systému budova č. , hodnota, a č. , hodnota, - výměna radiátorových hlavic“ bylo zjištěno, že žalovaný na provedení díla nepoužil čistící směs Ultima Q700, demineralizační jednotku, ani náplň pro tuto jednotku a celkový rozdíl ceny za dodaný materiál oproti zálohové faktuře tak činil 94 175 Kč. Pokud se jedná o termostatické hlavice a ventily, pak tyto byly dodány jiné (levnější), než které jsou uvedeny v nabídce. Zde činí rozdíl mezi zaplacenou zálohovou cenou a skutečně dodaným materiálem 13 160,89 Kč. Emailovou komunikací mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným má soud za prokázané, že nejpozději dne 26. 9. 2022 byl žalovaný vyzván zaměstnankyní žalobce, aby doložil konečnou fakturu a vrátil přeplatek. Žalovaný však tak neučinil ani po opakovaných výzvách právního zástupce žalobce. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 13. 7. 2023.Soud na projednávanou věc aplikoval ust. § 2568 a násl. zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo tím způsobem, že žalovaný na základě požadavku žalobce vytvořil konkrétní nabídku na topenářské práce spočívající v chemickém čistění topného systému a výměně hlavic. Nabídka zněla na celkovou částku 165 820 Kč, přičemž byly konkrétně specifikovány jednotlivé díly materiálu a prostředků k čistění, stejně jako jejich množství. Žalobce tuto nabídku akceptoval tím, že uhradil zálohovou fakturu. Žalovaný však namísto sjednaného matriálu použil jiný, podstatně levnější, některé položky pak nepoužil vůbec. Nedodal tak dílo v potřebném rozsahu a kvalitě a žalobce se důvodně domáhá vrácení částky odpovídající rozdílu mezi skutečně použitým materiálem a materiálem vyúčtovaným zálohovou fakturou, kterou žalobce uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v průběhu celého řízení pasivní, k podané žalobě se nevyjádřil a soud má nezpochybněná žalobní tvrzení za prokázána listinami přiloženými k žalobě, uložil žalovanému výrokem I. povinnost uhradit žalobci částku 91 906 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení, když k její úhradě byl vyzván již dne 26. 9. 2022. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 3 677 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) ve výši 2 x 4 780 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé) a 2 39 Kč za jeden půlúkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), celkem 11 950 Kč, 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 900 Kč.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.