Podaným návrhem ze dne 12. 8. 2025 se , Jméno manžela, domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. Manželka potvrdila hluboký rozvrat manželství, s rozvodem však nesouhlasila s tím, že by chtěla soužití účastníků obnovit.Soud, vycházeje z podané žaloby a skutkových tvrzení účastníků, provedl ve věci dokazování zejména oddacím listem účastníků.Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7. 7. 2012 a doposud trvá. Manželství zůstalo bezdětné. Manželství účastníků je od srpna 2025 nefunkční, manželé spolu nekomunikují, nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a z kategorického stanoviska manžela jednoznačně vyplývá, že do budoucna nelze očekávat obnovení manželského soužití.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále též jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle odst. 2 písm. a) a b) výše uvedeného zákonného ustanovení platí že, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství účastníků trvalo více než jeden rok, z manželství se děti nenarodily a oba účastníci potvrdili hluboký manželský rozvrat, trvající od srpna 2025. Z tvrzení manžela zcela jednoznačně vyplývá vyloučení možnosti obnovení manželského soužití. Žádné rozpory se zájmy manželky pak nebyly v projednávané věci tvrzeny a ani nevyplývají z obsahu spisu. Příčiny rozvratu manželství pak soud shledává v zásadní odlišnosti povah účastníků a zcela rozdílných představách o vedení společného soužití.O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.