4 C 3/2026-60 — Okresní soud v Třebíči

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 1 000 Kč představující náklady na vymáhání. Z doplnění žaloby ze dne 6. 3. 2026 vyplývá, že žalovaný na svůj dluh doposud uhradil celkem 45 000 Kč, když uvedená částka byla započtena na splátky úroku. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti. Žalobkyně současně sdělila, že je připravena doplnit svá skutková tvrzení po případné výzvě soudu.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen z důvodu jeho nedoručení žalovanému do vlastních rukou.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaný., právnická osoba, výzvě soudu ze dne 20. ledna 2026 žalobkyně sdělila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokumentace poskytnuté žalovaným, jakož i na základě jeho prohlášení a na základě informací získaných z externích zdrojů. Žalobkyně posoudila zejména schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních závazků. Žalobkyně měla prověřit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr kompletními výpisy z bankovního účtu žalovaného za poslední 3 kalendářní měsíce.5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 12. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu určitou v délce 12 měsíců, zápůjční úroková sazba byla sjednána jako úroková sazba měsíční a její výše činila 15 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činil 436 % p.a. Výše měsíčních splátek činila 7 500 Kč s tím, že spolu s poslední splátkou měla být navíc uhrazena celá jistina ve výši 50 000 Kč. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu 2783 z telefonního čísla , tel. číslo, , IP adresa 37.188.175.135.6. Ze základních informací deklarovaných spotřebitelem (žalovaným) bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný je vyučen, žalovaným jako spotřebitelem měl být deklarován příjem 100 000 Kč a mělo být nalezeno na jeho bankovním účtu 313 430 Kč. Deklarovány měly být výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč a náklady na domácnost 2 000 Kč, spotřebitel neměl mít žádné finanční závazky. Náklady nalezené žalobkyní na bankovním účtu měly činit 17 386 Kč, přičemž výsledné náklady na potraviny a běžné zboží měly činit 3 000 Kč. Podle systému SOLUS měl mít žalovaný měsíční finanční závazky ve výši 23 475 Kč, žádná exekuce nebyla u žalovaného zjištěna. Žalobkyně po vyhodnocení finanční situace spotřebitele uzavřela, že si žalovaný jako spotřebitel může dovolit splácet nové závazky ve výši 60 993 Kč.7. Z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyplatila bezhotovostním převodem částku 50 000 Kč dne 5. 12. 2024.8. Předžalobní výzva ze dne 21. 9. 2025 byla žalovanému zaslána téhož dne na adresu jeho trvalého bydliště.9. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopie jeho občanského průkazu (viz č.l. 31). Lustrací v CEE žalobkyně ověřila, že žalovaný není v exekuci (viz č.l. 33).10. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. V posuzované věci nebylo prokázáno, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytnutému úvěru. V rámci tvrzeného prověření úvěruschopnosti byl vyplněn formulář, který je součástí (nebo přílohou) smlouvy o úvěru. Pokud se jedná o výše příjmů, výdajů, závazků atd., které jsou zde uvedeny, pak tyto nebyly žádným způsobem doloženy, když žalobkyní nebyly předloženy výpisy z bankovního účtu žalovaného, jež si měla vyžádat od žalovaného. Soud v této souvislosti žalobkyni vyzval, aby soudu předložila všechny důkazy k prokázání, jakým způsobem a jaké získala konkrétní informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Není tedy zřejmé, jak žalobkyně mohla vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného bez jakéhokoliv ověření jeho příjmů a výdajů.18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že žalobkyně nahlédla před uzavřením úvěrové smlouvy ohledně žalovaného do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí nebo registrů dlužníků.19. Dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tudíž žalovaný povinen vrátit poskytnutou a nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 50 000 Kč a na splátkách úvěru uhradil částku 45 000 Kč (viz sdělení žalobkyně na č.l. 37), zbývá tedy uhradit na poskytnuté jistině částka 5 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezj