14 C 147/2020-45 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o [anonymizováno], v jehož rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování [anonymizována dvě slova]. Nedílnou součástí smlouvy jsou [anonymizováno] ke [anonymizována dvě slova], Všeobecné obchodní podmínky banky, [anonymizována dvě slova] banky a Sazebník banky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši [částka] a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1x v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv závazku ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet. Banka umožnila žalovanému splácení debetního zůstatku ve splátkách. Dlužná částka nebyla splácena řádně a včas a banka dopisem ze dne [datum] dlužnou částku s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 30 % ročně dle úrokového lístku. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Dlužná částka byla ke dni postoupení vyčíslena na [částka]. Od postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce proto požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka] s úrokem ve výši 30 % p. a. a zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Platbu dlužných částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žaloba s výzvou k vyjádření byla žalovanému doručena na adresu, na které by se měl zdržovat dle své matky, dne [datum]. Žalovaný na výzvu k vyjádření nereagoval. K jednání dne [datum] se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno jak na adresu faktického pobytu, tak na adresu trvalého pobytu dle Centrálůní evidence obyvatel. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. K žalobě se žalovaný nevyjádřil. 3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o [anonymizováno] ze dne [datum], včetně [anonymizováno] ke [anonymizována dvě slova], Všeobecných obchodních podmínek, [anonymizována dvě slova] a Sazebníku, oznámením o zesplatnění ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum]. 4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva mezi [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaným, na základě které banka vedla pro žalovaného běžný korunový účet a poskytla mu [anonymizována dvě slova] do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit a úvěr splácet sjednaným způsobem. Žalovaný porušil podmínky smlouvy a banka přípisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] do [datum]. Dle žalobce z dlužné částky zůstalo nezaplaceno [částka]. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu v tomto rozsahu provedl. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] banka postoupila pohledávku žalobci. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalovanému odesláno dle podacího lístku na adresu dle smlouvy [datum]. <i>6. S ohledem na dobu uzavření smlouvy a ujednání ve smlouvě je nutno ve věci aplikovat obchodní zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.). Dle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Na základě prokázaného skutkového stavu shora je žaloba důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému [anonymizována dvě slova], žalovaný porušil podmínky smlouvy, proto banka úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka]. Dle žalobce, který je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek, nebyla zaplacena částka [částka]. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že tuto částku zaplatil. Námitku promlčení žalovaný nevznesl. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] jako nesplacenou jistinu s úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 30 % ročně dle úrokového lístku ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení, jehož výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o sedm procentních bodů, platné v době počátku prodlení. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku [částka] za zaplacený soudní poplatek, částku [částka] jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po [částka] (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky [částka] ve výši [částka]. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši [částka], které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne [datum] konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38). 9. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.