6 C 153/2020-25 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] na [částka], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Žalovaný nesplnil smluvní závazky; žalobce, kterému původní věřitel svou pohledávku postoupil, proto požaduje zaplacení dlužné jistiny [částka], poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], úroků z úvěru ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny rovněž za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu dne [datum] postupem dle § 49 o.s.ř. byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně [datum]. 3. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. l věta prvá o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a to kartou zákazníka, smlouvou o půjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Uvedenými listinami bylo prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o půjčce mezi věřitelem - [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Na uzavřenou smlouvu je nutno pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, na což odkazuje i sama smlouva ve svém záhlaví. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou vrátit i sjednaný poplatek, který činil [částka] a sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], úroku [částka] a poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Poplatek je přímo ve smlouvě vyčíslen jasným a srozumitelným způsobem a žalovanému tak bylo jednoznačně známo, jaké částky se zavázal vrátit. Celková částka [částka] měla být zaplacena v 58 týdenních splátkách po [částka]. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, když zaplatil pouze celkem [částka], z nichž [částka] bylo započteno na jistinu, [částka] na úrok, [částka] na administrativní poplatek a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso. Z uvedené smlouvy tak dosud nebylo zaplaceno celkem [částka] z toho činí dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek za hotovostní inkaso [částka]. Žalovaný netvrdí ani neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem. Protože žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil řádně a včas, uplatnil žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na zákonný úrok z prodlení za dobu do [datum] v kapitalizované výši [částka] a za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobce se stal ve věci aktivně legitimovaným. Soud proto žalobě ohledně částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení vyhověl. 5. K jinému závěru soud dospěl, pokud se jedná o požadovaný úrok z půjčky, který byl do [datum] kapitalizován částkou [částka] a dále požadován ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a dle čl. 1 těchto podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 20,98% resp. 23,72% ročně v závislosti na sjednaném počtu splátek. Dle článku 9, bod 9.7. smluvních podmínek bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], přičemž ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, z jakých částek poplatek sestává. Na úrok připadala částka [částka]. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní inkaso splátek. Jak bylo uvedeno shora, výše tohoto poplatku včetně úroku stanoveného pevnou částkou byla sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvu uzavřít. Další ujednání týkající se doby trvání smlouvy, úrokových sazeb a případného dalšího úročení smlouvy v případě prodlení s úhradou splátek jsou obsažena ve smluvních podmínkách, přičemž obecný odkaz na smluvní podmínky je uveden pouze v závěrečných ustanoveních smlouvy v čl. 6 bod 6.4. 6. Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 přitom konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok z půjčky nebyl v daném případě ve smlouvách sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou a prodlení žalované se splácením obou půjček je sankcionováno úrokem z prodlení. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byla proto žaloba zamítnuta. 7. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do úroku z prodlení a neúspěšný byl pouze co do úroku z půjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při rozhodování o výši nákladů soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši [částka], z toho [částka] za 3 úkony právní pomoci po [částka] (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), [částka] za 3x režijní paušál po [částka], [částka] za 21% DPH z nákladů právního zastoupení a [částka] za zaplacený soudní poplatek. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř.