14 C 168/2021-23 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2021 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 13.243,54 Kč s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] uzavřel se žalovaným dne 13. 7. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 13.243,54 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 11. 4. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 13.243,54 Kč a splatností dne 11. 4. 2021. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 28. 5. 2021. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 17. 12. 2021 byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 29. 12. 2021. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 7. 2020, včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům, platební informace o úvěru, smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2021 a předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 28. 5. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne. 4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalovaným došlo za použití prostředků komunikace na dálku dne 13. 7. 2020 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr formou úvěrového limitu 80.000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Byl dohodnut úrok z úvěru ve výši 10,50 % měsíčně. Čerpání úvěru mělo být dle čl. III. smlouvy prováděno vždy na žádost klienta na sdělený bankovní účet klienta po splnění veškerých předpokladů. V čl. V. smlouvy byl sjednán způsob splácení úvěru. V čl. VI odst. 1 smlouvy byl sjednán nárok věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. V souladu s uvedenými ujednáními vystavoval právní předchůdce žalobce výpisy z účtu žalovaného, v nichž byla uvedena celková dlužná částka k datu splatnosti a aktuální povinná minimální částka k úhradě s datem splatnosti. V posledním výpisu úvěru byl uveden dlužný zůstatek po poslední platbě 11. 12. 2020 ve výši 9.165,10 Kč, úroky za období čerpání 3.828,44 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti 11. 4. 2021 byla 13.243,54 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 28. 5. 2021. Téhož dne byl žalovaný vyzván k plnění výzvou podle § 142a o. s. ř. Žalovaný je v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokazoval, že závazek ze smlouvy řádně a včas splnil. <i>5. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 6. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Původní věřitel a žalovaný uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobce doložil výši uplatněných nároků (jistiny, úroku, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného) posledním vystaveným výpisem úvěru. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, proto žalobě bylo vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.243,54 Kč. Žalovaný nesplatil úvěr ve sjednané době a dostal se do prodlení, proto byl žalobci dle § 1970 o. z. přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu následující po splatnosti poskytnutého úvěru (po vystavení posledního výpisu z účtu) do zaplacení. 7. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce, který zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., byl ve věci úspěšný, proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1.200 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2.252 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. 8. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené pohledávky ze spotřebitelských úvěrů soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinnost