15 C 277/2020-35 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se domáhal vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že jeho právní předchůdkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na její zadní straně. Žalovaná se vedle zapůjčené částky zavázaal zaplatit částku [částka] (označenou jako poplatek). Součet těchto částek se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající se: a) z dlužné jistiny ve výši [částka] b) dlužných úhrad ve výši [číslo] c) kapitalizovaných úroků ve výši [částka], d) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] e) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení f) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila; žalobce již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasil. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách celkem [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že v případě prodlení zákazník se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat mj. zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Podle čl. 1 činí roční úroková sazba 23,72 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Podle čl. 9 se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek. Původní věřitel postoupil smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovanou žalobci. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu k němu. <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.</i> Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože žalovaná pohledávka mu byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy je povinností žalované zaplatit žalobci dosud nesplacenou část půjčky. Kromě toho je žalovaná povinna žalobci zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a úrok ve výši 23,72 % ročně. Žalobce úrok a úrok z prodlení částečně kapitalizoval, a to ke dni postoupení pohledávky. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný (a zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po [částka] včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.