16 C 264/2020-384 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou, doručenou soudu dne 16.12.2020 se žalobce [celé jméno žalobce] (původně společně [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce], který se průběhu řízení dne 21.09.2021 stal právním nástupcem po [celé jméno původní účastnice]) domáhá nahrazení projevu vůle, a to uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právním nástupcem původního restituenta [anonymizováno] [celé jméno žalobce], zemř. v roce 1994 (manžel původní žalobkyně a otec žalobce), kdy původní restituent uplatnil nárok v roce 1992 a rozhodovalo se o něm 19 let. Žalovaná nechala podepsat žalobce prohlášení, že jim nelze vydat náhradní pozemky, v důsledku čehož si žalobci nechali od žalované vyplatit finanční náhradu, čímž došlo k částečnému vypořádání restitučního nároku, avšak evidované v nesprávné výši. Nejméně od roku 2008 žalovaná ví o existenci dobové územně plánovací dokumentaci, kterou v případě vybraných restituentů získává od institutu plánování a rozvoje [anonymizováno] [obec] a využívá jí k ocenění restitučních nároků. Toto ocenění je však pro žalovanou nevýhodné, tak nečiní takto pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. Žalobce a jeho matka se proto obrátili na žalovanou, aby restituční nárok zaevidovala tímto způsobem a ve správné výši, to žalovaná odmítla z důvodu nepředložení konkrétních podkladů. Přihlášky žalobců do veřejné nabídky podané po odeslání výzvy pak žalovaná zneplatnila z důvodu údajně nedostatečné výše nároku. Žalobce s matkou [celé jméno původní účastnice] si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a dosud neuspokojený restituční nárok tak činí 738.773,40 Kč pro každého, oproti tomu žalovaná eviduje nárok ve výši 6.277,42 Kč. Po doručení posudku se žalobce opět přihlásil do veřejné nabídky o hodnotnější pozemek, ale žalovaná přihlášky opět zneplatnila z důvodu údajné nedostatečné výše restitučního nároku. Žalovaná nechala zhotovit oponentní znalecký posudek, kdy závěry tohoto posudku prokazují pochybení žalované. V obdobné věci rodiny žalobců již bylo pravomocně rozhodnuto Okresním soudem v Teplicích a Okresním soudem v Kladně, které argumentaci žalobců akceptovaly. Shodně tak rozhodl v obdobné věci rodiny žalobců i Nejvyšší soud ČR. Žalobce proto odkazuje na ustanovení § 13 o.z., podle něhož každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ. Žalobce se touto žalobou domáhá vydání celkem 13 pozemků, které si vybral, a to: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; e) část. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem; f) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; g) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; i) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; j) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; k ) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; l) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; a m) část. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem. 2. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu z části zpět, a to v rozsahu pozemků parc. [číslo] [číslo] oba v k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto podle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. řízení při jednání dne 21.09.2021 pravomocně částečně zastavil. 3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření uvedla, že žalobci se nechali zastupovat [jméno] [příjmení] a v jejím zastoupení požádali o finanční vyrovnání za odňaté pozemky, nevydané na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu. Restituční nárok obou původních žalobců byl uspokojen ve výši 56.958,32 Kč formou finančních náhrad. Tudíž žalovaná eviduje restituční nárok u každého ze žalobců pouze ve zbytkové výši 3.910,65 Kč. Žalovaná současně uvedla, že v dané věci nebyla liknavá, neboť žalobci až do roku 2018, kdy začali podávat žaloby, se nijak neohradili vůči svému restitučnímu nároku a byli tak minimálně 7 let pasivní. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] žalovaná uvedla, že je vadný, neboť znalkyně nesprávně neaplikovala žádné srážky dle přílohy č. 7 vyhl. 182/1988 Sb. Ani po zpracování oponentního znaleckého posudku žalovaná nemá za to, že je na místě cokoli měnit a nadále trvá na původním správném ocenění restitučního nároku. Pokud jde o náhradní pozemky, pak žalovaná ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] a parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek], z nichž chtěl žalobce vydat část parcely oddělenou geometrickým plánem uvedla, že je zde překážka převoditelnosti, neboť tomuto postupu brání nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 05.01.2021 sp. zn. III ÚS 3804/19, když tak nelze učinit bez souhlasu žalované s dělením pozemku. Ve vztahu k dalším pozemkům žalovaná uvedla, že obecně odkazuje na to, že pozemky které mají být restituentům vydávány jako pozemky náhradní za odňaté zemědělské pozemky, které již nelze vydat, mají být rovněž pozemky zemědělské a zemědělsky využitelné. <b><i>4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, zemřelý [celé jméno žalobce] byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě, že bylo 12 rozhodnutími rozhodnuto o nárocích žalobce [příjmení] pozemkovým úřadem a nesporným je rozsah odňatých a nevydaných pozemků. Dále je nesporné, že žalobce (i jeho matka a právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice]) 3x žádal o přecenění restitučního nároku u žalované a že se účastnil veřejných nabídek, přičemž účast v nich byla žalovanou odmítnuta. Účastníci dále učinili nesporným, že v případě dvou pozemků, a to pozemkové parcely [číslo] v kat. území [část obce] a [číslo] v kat. území [část obce] zde není překážka jejich vydání.</b></i> 5. Mezi účastníky je naopak sporné, zda se žalovaná vůči žalobci (případně vůči jeho právním předchůdcům) dopustila liknavého či svévolného jednání, jakou hodnotu měly odňaté pozemky, neboť od ní se odvíjí výše restitučního nároku žalobce a zda existuje překážka převoditelnosti žalobcem požadovaných pozemků. <b><i>6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující mezi účastníky sporné skutečnosti:</b></i> 7. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby podle § 11 ze dne 4.11.2020 (čl. 17 a 19) bylo zjištěno, že žalovaná ocenila restituční nárok žalobce a jeho právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice] tak, že ke dni tohoto přehledu činí dle žalované zůstatek nároku žalobce 6.277,42 Kč a jeho právní předchůdkyně také 6.277,42 Kč. 8. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] (čl. 21) č. 498/6/ 2018 bylo zjištěno, že původními vlastníky odňatých pozemků, které byly odňaty mimo jiné právnímu předchůdci žalobce, byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [obec] [celé jméno původní účastnice], [jméno] [celé jméno žalobce] [obec] [celé jméno původní účastnice] Cena odňatých pozemků byla vyčíslena po zaokrouhlení na částku 24.173.898 korun československých. Restituční nárok původních žalobců v této věci [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] byl tak mnohonásobně vyšší, než stanovila žalovaná, kdy na každého ze žalobců s ohledem na závěry znaleckého posudku připadá nevyčerpaná částka 738.773,40 Kč, tj. dohromady 1.477.546,80 Kč. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] (čl. 52) zpracovaného na objednávku žalované pod č. 3319-99/2019 bylo zjištěno, že stejné pozemky byly oceněny 15.575.186 korun československých. 9. Z výzev k řádnému ocenění restitučního nároku s předžalobní výzvou (čl. 23 – 24) soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice] v dubnu 2018 a v květnu 2018 vyzval žalovanou k řádnému ocenění svého restitučního nároku. Ze žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku (čl. 25 – 32, 36 – 46), z informací o zneplatnění žádosti oprávněné osoby a vyřazení žádostí (čl. 33 – 33, 48 – 49) a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce a jeho právní předchůdci se přihlašovali do veřejných nabídek pozemků podle § 11a zák. č. 229/1991 Sb. o půdě, avšak z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků byly žádosti zneplatněny, případně byly žádosti vyřazeny. 10. Žalobce předložil přehled požadovaných náhradních pozemků s náhledy do katastru nemovitostí a ortofotomapami (čl. 62 – 82). Z nich soud zjistil, že v případě všech pozemků (s výjimkou pozemkové parc. [číslo] v kat. území [obec] v [anonymizováno], ohledně které však vzal žalobce žalobu zčásti zpět) se jedná o trvalý travní porost. 11. Z nájemních a pachtovních smluv (čl. 267 – 283) bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 29.12.2010 s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu č. 7036 N 10/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] v kat. úze