19 C 288/2021-31 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2021 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 43.288,85 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 20. 4. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 43.288,85 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 10. 2. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 43.288,85 Kč a splatností 10. 2. 2021. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem ověřena lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. prostřednictvím právního zástupce žalobce. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. K jednání dne 6. 12. 2021 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 11. 11. 2021. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 20. 4. 2018, včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům, platebními informacemi o úvěru (výpis z účtu), seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021 a předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 14. 4. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalovaným došlo za použití prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostní neúčelový úvěr formou úvěrového limitu 50.000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Byl dohodnut úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. Čerpání úvěru mělo být dle čl. III. smlouvy prováděno vždy na žádost klienta na sdělený bankovní účet klienta po splnění veškerých předpokladů (identifikace klienta a přijetí podmínek pro poskytnutí úvěru). Dle čl. V. smlouvy úvěr měl být v případě čerpání splácen minimální platbou v rozsahu 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatky, nebo splátkou 1 000 Kč podle toho, která částka je vyšší. V čl. VI odst. 1 smlouvy byl sjednán nárok věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. V souladu s uvedenými ujednáními vystavoval právní předchůdce žalobce výpisy z účtu žalovaného, v nichž byla uvedena celková dlužná částka k datu splatnosti a aktuální povinná minimální částka k úhradě s datem splatnosti. V posledním výpisu úvěru byla uvedena celková dlužná částka k datu splatnosti 43.288,85 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 14. 4. 2021. Téhož dne byl žalovaný vyzván k plnění výzvou podle § 142a o. s. ř. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokazoval, že závazek ze smlouvy řádně a včas splnil. <i>Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Původní věřitel a žalovaný uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobce doložil výši uplatněných nároků (jistiny, úroku, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného) posledním vystaveným výpisem úvěru. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, proto žalobě bylo vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku. Žalovaný nesplatil úvěr ve sjednané době a dostal se do prodlení, proto byl žalobci dle § 1970 o. z. přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu následující po splatnosti poskytnutého úvěru (po vystavení posledního výpisu z účtu) do zaplacení. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky z titulu dlužných spotřebitelských úvěrů v řadě případů a jde o předmět jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv o úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 1.732 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 500 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 378 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 3.910 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách.