7 C 150/2020-63 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je spor o zaplacení ve výroku uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, v níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,90 % ročně. Dále se zavázal nepřekročit limit čerpání úvěru a celou výši kontokorentu splatit do [datum]. Zároveň bylo ujednáno, že bude-li kontokorent splacen ve stanovené lhůtě, je žalovaný oprávněn jej opětovně čerpat s tím, že uhrazen musí být vždy nejpozději do 1 roku od prvního opětovného čerpání následujícího po splacení. V případě nesplacení úvěru řádně a včas se strany domluvily na tom, že žalovaný bude platit řádný úrok z úvěru a navíc úrok z prodlení z nezaplacené částky. Protože žalovaný překročil rámec limitu kontokorentu a nevyrovnal jej, využila žalobkyně oprávnění z čl. 3 smlouvy požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši. Zároveň došlo k převedení pohledávky na úvěrový účet nepovolených debetů, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Původní věřitel postoupil smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne [datum]. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože žalovaná pohledávka jí byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši [částka]. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru je pak žalovaný povinen platit úrok ve výši 18,90 % ročně z jistiny do zaplacení. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala ke dni [datum]. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po [částka] včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Při určení nákladů řízení soud vycházel z toho, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky na zaplacení opakovaně. Jednotlivé žaloby se liší pouze označením žalovaného, konkrétní smlouvy a specifikací výše dluhu. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.