7 C 4/2021-50 — Okresní soud v Trutnově

Žalobkyně se domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], na základě smluv o zápůjčce ze dne [datum], [datum] a [datum] žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, 17 000 Kč a 28 000 Kč, a to vždy v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky otištěné na jejich zadních stranách. Žalovaná se vedle zapůjčené částky zavázala zaplatit v případě smlouvy z [datum] částku 16 491 Kč Kč (označenou jako poplatek) složenou z úroku, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek, v případě smlouvy ze dne [datum] částku 12 633 Kč a v případě smlouvy ze dne [datum] částku 19 602 Kč. Součet těchto částek se žalovaná zavázala v případě smlouvy ze dne [datum] uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách a v případě smluv z [datum] a [datum] v 18 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena v případě smlouvy z [datum] na [datum], v případě smlouvy ze dne [datum] na [datum] a v případě smlouvy ze dne [datum] na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla uhrazena v případě smlouvy z [datum] dne [datum], v případě smlouvy z [datum] dne [datum] a v případě smlouvy z [datum] dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo v případě smlouvy z [datum] na uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši 17 644,41 Kč a poplatku ve výši 13 967,22 Kč, v případě smlouvy z [datum] na uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši 12 784,83 Kč a poplatku ve výši 7 257,13 Kč a v případě smlouvy z [datum] na uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši 20 922,02 Kč a poplatku ve výši 13 454,98 Kč. Žalobkyně, které byly pohledávky ze shora uvedených smluv postoupeny, dále požadovala příslušenství tvořené úrokem a úrokem z prodlení. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého bydliště postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela ve dnech [datum], [datum] a [datum] s žalovanou smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě žalovaná v uvedených dnech v hotovosti převzala částky 19 000 Kč, 17 000 Kč a 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala v případě smlouvy ze dne [datum] uhradit v 60 týdenních splátkách celkem 35 491 Kč, v případě smlouvy ze dne [datum] v 18 měsíčních splátkách celkem 29 633 Kč a v případě smlouvy ze dne [datum] v 18 měsíčních splátkách celkem 47 602 Kč. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Podle smlouvy z [datum] činila výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně, podle smlouvy z [datum] 21 % ročně a podle smlouvy z [datum] pak 17,35 % ročně. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smluv o zápůjčce a smluvních podmínek. Z tabulek umoření soud zjistil, že poslední splátka byla u smlouvy z [datum] uhrazena dne [datum], u smlouvy z [datum] dne [datum] a u smlouvy z [datum] dne [datum], a dále výši nesplacené jistiny (v případě smlouvy z [datum] ve výši 17 644,41 Kč, v případě smlouvy z [datum] ve výši 12 784,83 Kč a v případě smlouvy z [datum] ve výši 20 922,02 Kč) Původní věřitel postoupil smlouvou ze dne [datum] pohledávky za žalovanou žalobkyni. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna oznámením z téhož dne. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku k němu. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože žalované pohledávky jí byly původním věřitelem postoupeny. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smluv o zápůjčce. Na základě těchto smluv je povinností žalované zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část částek, které se zavázala uhradit, tj. 31 611,63 Kč, 20 041,96 Kč a 34 377 Kč. Kromě toho je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení. Ode dne splatnosti posledních splátek do zaplacení je pak žalovaná povinna z dlužných jistin zaplatit úrok ve výši 29 % ročně (v případě smlouvy z [datum]), resp. 21 % ročně v případě smlouvy z [datum] a 17, 35 % ročně v případě smlouvy z [datum]. Žalobkyně úrok a úrok z prodlení částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávek. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužné částky, které jsou žalobou uplatněny, zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 442 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 4 580 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.