9 C 198/2019-72 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 31. 5. 2019 se žalobce domáhal po žalované [celé jméno žalované], narozené 8. 1. 1965, zaplacení částky 53 022 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 121,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 357,70 Kč, úroku z prodlení z částky 33 180,99 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % p. a. a úroku 25 % p. a. z částky 33 180,99 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a [celé jméno žalované] došlo dne 25. 5. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. 587935698. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce dlužnici peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což dlužnice potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se dlužnice zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 45 213 Kč. Tato částka představuje souhrn kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 13 473 Kč (úroková sazba 25 % p.a.), odměny za administrativní zpracování zápůjčky 10 240 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 21 500 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se dlužnice zavázala uhradit v hotovosti v 22 měsíčních splátkách po 4 328 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 16. 3. 2018. Dlužnice nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z její strany byla zaplacena dne 13. 6. 2017. Dlužnice dlužila na jistině 34 205,69 Kč a na poplatku 21 607,31 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo dlužnici písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 53 022 Kč. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. 2. Po zahájení řízení dne 14. 6. 2019 rozhodl [název soudu] usnesením č.j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], že se zjišťuje úpadek [celé jméno žalované], narozené [datum], a že se povoluje řešení úpadku oddlužením. V důsledku toho bylo řízení v této věci přerušeno podle ust. § 140a insolvenčního zákona. 3. Původně žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození], následně dne [datum] [anonymizováno]. 4. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodl, že v řízení bude na místě zemřelé [celé jméno žalované] pokračováno se žalovanými označenými v záhlaví tohoto rozsudku. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 10. 2020. 5. Soud dále musel vzít v úvahu, že u Krajského soudu v Hradci Králové probíhá pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení ve věci procesního nástupce původní žalované [celé jméno žalovaného]. Řízení vůči němu tak je přerušeno. Soud proto mohl meritorně rozhodovat pouze ve vztahu k žalované [celé jméno žalované], narozené [datum]. K jednání nařízenému na den 8. 10. 2021 tak byla předvolána pouze žalovaná. Žalobce omluvil svoji neúčast při tomto jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 6. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Poukázala na skutečnost, že insolvenční správkyně dlužníka [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podala ke zdejšímu soudu žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí a dohod uzavřených v rámci pozůstalostního řízení po zemřelé [celé jméno žalované]. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, jímž byla deklarována neplatnost konkrétních právních jednání. Dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podala opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v pozůstalostním řízení ve věci zemřelé [celé jméno žalované] (matky žalované). Za tohoto stavu žalobce nemůže po žalované úspěšně vymáhat splnění dluhu v tomto řízení. Žalovaná dále uvedla, že o dluhu zůstavitelky vůči žalobci (potažmo jeho právnímu předchůdci) ona sama ani další dědicové nic nevěděli. Nemohla se tudíž vyjádřit k tomu, zda a v jakém rozsahu na dluh bylo zůstavitelkou plněno. Pro případ vyhovění žalobě žalovaná požádala o umožnění splátek po 5 000 Kč měsíčně s tím, že není schopna vymáhanou částku hradit jednorázově. 7. Soud nejprve musel vyřešit otázku, zda je žalovaná ve věci pasivně legitimována, a to zejména se zřetelem k právním jednáním, které po vydání rozhodnutí v pozůstalostním řízení činila insolvenční správkyně [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 8. Soud vzal za prokázané, že [celé jméno žalované], [datum narození], zemřela dne [datum] (viz úmrtní list). Pozůstalostní řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla stanovena obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a pozůstalého manžela [celé jméno žalovaného] částkou 1 559 010 Kč. Dále byla schválena dohoda pozůstalého manžela [celé jméno žalovaného] s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů. Pozůstalý manžel se stal výlučným vlastníkem ideální ½ pozemku stavební parcely [číslo] jehož součástí je ideální ½ stavby [adresa], a ideální ½ pozemku pozemkové parcely [číslo] všech v [katastrální uzemí], jakož i dalších aktiv. Do pozůstalostního jmění patřila druhá ideální polovina uvedených nemovitých věcí a náhradová pohledávka zůstavitelky za pozůstalým manželem [celé jméno žalovaného] z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 17 505 Kč. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena na 779 705 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti na 369 559,21 Kč Čistá hodnota pozůstalosti činila 410 145,79 Kč. Dále bylo potvrzeno nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona. Mj. byla vypořádána i pasiva pozůstalosti, mezi něž patřila i pohledávka žalobce za zůstavitelkou z titulu smlouvy o zápůjčce číslo 587935698 ze dne 25. 5. 2016, která byla uzavřena mezi zůstavitelkou a společností [právnická osoba], když došlo k postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], ve výši 90 818,85 Kč. Bylo rozhodnuto, že pozůstalý manžel [celé jméno žalovaného] a pozůstalá dcera [celé jméno žalované] nabývají každý 1/2 majetku patřícího do pozůstalosti s tím, že přejímají 1/2 pasiv pozůstalosti. Pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] ze shora uvedeného majetku nic nenabyl. V rozhodnutí bylo uvedeno, že dědicové dědí podle zákonné posloupnosti v první třídě dědiců, s výhradou soupisu a bez omezení dědickou posloupností. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 9. 2020. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 9. Insolvenční správkyně dlužníka [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], podala proti usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odvolání, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Odvolání bylo odmítnuto. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo odůvodněno tím, že kdo je, obecně vzato, účastníkem řízení o pozůstalosti, vyplývá z § 110 a následujících zákona o zvláštních řízeních soudních. Insolvenčnímu správci majetku osoby, která je účastníkem pozůstalostního řízení v postavení dědice, žádné platné zákonné ustanovení postavení účastníka pozůstalostního řízení výslovně nepřiznává. Správce není nositelem žádného vlastního hmotného práva či povinnosti, které by měly být v pozůstalostním řízení projednávány. Že je jeho souhlasu zapotřebí k platnému uzavření dohody, podle níž by měl dlužník, jemuž bylo povoleno oddlužení, z pozůstalosti nabýt méně, než činí jeho dědický podíl (§ 412 odst. 3 insolvenčního zákona), na tom nic nemění. Správci tu totiž zákon nezakládá žádné hmotné právo ani povinnost, které by měly být vlastním předmětem pozůstalostního řízení, anebo by tu o nich mělo být z nějakého jiného důvodu vydáváno rozhodnutí. V průběhu daného pozůstalostního řízení (zahájeno bylo [datum]) [název soudu] usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], zjistil úpadek pozůstalého manžela [celé jméno žalovaného], povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní jmenoval odvolatelku. Usnesením téhož soudu z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], pak schválil oddlužení [celé jméno žalovaného] plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Odvolatelka mezi vydáním těchto rozhodnutí sice pojala jí zmiňované nemovitosti do soupisu majetkové podstaty pozůstalého manžela (jako jeho výlučný majetek), ale krajský sou