9 C 32/2021-27 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 27. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobce splnil svoji zákonnou povinnost a ověřil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku ve výši 7 233 Kč. Tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 276 Kč a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 526 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 254 Kč Poslední splátka měla být uhrazena 17. 5. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Do postoupení pohledávky zaplatil celkem 7 792 Kč. Žalovaný dlužil na jistině 4 277,29 Kč a na poplatku 3 163,71 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 12 341 Kč. Součástí této částky bylo i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobce tak požadoval dlužnou jistinu 4 277,29 Kč a dlužné poplatky 3 163,71 Kč. Příslušenství pohledávky pak představují kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení pohledávky ve výši 568,88 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši nabíhající z neuhrazené jistiny 4 277,29 Kč až do jejího zaplacení, kapitalizovaný úrok za dobu do postoupení pohledávky ve výši 2 112,15 Kč a úrok z neuhrazené jistiny 4 277,29 Kč ve sjednané sazbě až do jejího zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 10. 2. 2021 (žalobci) respektive dne 15. 2. 2021 (žalovanému doručeno do vlastních rukou společně se žalobou na adresu [část obce a číslo]). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 59 týdenních splátek po 254 Kč a poslední splátku 247 Kč, celkem tedy 15 233 Kč. Částka 7 233 Kč je představována úrokem ve výši 1 431 Kč (dle smluvních podmínek jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 29 % p.a. s tím, že jde o pevnou sazbu pro celou dobu trvání smlouvy), částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 276 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení 3 526 Kč Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 10 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle článku 18 smluvních podmínek byla smlouva uzavírána na dobu určitou (do dne splatnosti poslední splátky). Pro případ, že zákazník bude k uvedenému dni v prodlení se zaplacením některé splátky, bylo dohodnuto, že se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce s obchodními podmínkami. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem 7 792 Kč. Tuto skutečnost soud zjistil z tabulky umoření. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 20. 1. 2020 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení z téhož dne. V něm je specifikována výše pohledávky na 12 341 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 10 546,43 Kč (včetně příslušenství). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o zápůjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako vydlužitelem a [právnická osoba] jako zapůjčitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 15 233 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky v celkové výši 7 233 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s ust. § 2392 odst. 1 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 90,4 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 18 měsíců se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen zapůjčiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 7 233 Kč (její dosud nesplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil jakoukoliv žalobcem nezohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok ze zápůjčky a zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tyto úroky částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jejich přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud po