14 C 208/2022-17 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 1.480 Kč s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný byl dne 13. 5. 2022 zadržen Městskou policií [obec], která naměřila hodnotu 2,53 promile alkoholu v jeho dechu. Žalovaný nebyl schopen kontrolovat své chování, bezprostředně ohrozil sebe nebo jiné osoby. Žalovaný byl dopraven k poskytnutí zdravotní služby do [anonymizována tři slova] [územní celek]. Dle § 24 odst. 3 z. č. 68/2017 Sb. byly žalovanému vyúčtovány náklady na dopravu ve výši 1.480 Kč sestávající z nákladů dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 8 Kč/km při ujetých 80 kilometrech a z mzdových nákladů na strážníka ve výši 280 Kč/hodina při 1,5 hodině stráveného času a dvoučlenné hlídce Městské policie. Dne 9. 6. 2022 byla žalovaného zaslána výzva k uhrazení dlužné částky, zásilka se vrátila zpět jako nevyzvednutá. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Soud vyzval žalobce, aby ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 205/2011 doplnil tvrzení, zda strážníci, jejichž mzdové náklady jsou požadovány, vykonávali převoz žalovaného do [anonymizována tři slova] v rámci stanovené pracovní doby či zda byli povoláni ke zvláštní směně, museli pracovat přes čas nebo jim za tuto činnost byla přiznána mimořádná odměna. Žalobce na tuto výzvu reagoval tak, že vzal žalobu zpět co do částky 840 Kč představující mzdové náklady zasahujících strážníků a na žalobě setrval co do částky 640 Kč za cestovní náklady na převoz. Dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. soud ve výroku I. řízení zastavil ve zpětvzetém rozsahu. Ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé, proto se nevyžaduje souhlas žalovaného. K jednání dne 31. 10. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. na adresu trvalého pobytu dne 13. 10. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Ve věci byly provedeny listinné důkazy dokladem o převozu žalovaného do [anonymizována tři slova] dne 13. 5. 2022, vyúčtováním nákladů na dopravu ze dne 13. 5. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 7. 6. 2022 s dodejkou. <i>Dle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.</i> Výše uvedenými důkazy bylo prokázáno, že dne 13. 5. 2022 byl žalovaný kontrolován hlídkou Městské policie [obec], kdy byl v podnapilém stavu a nemohl ovládat své jednání, ohrožoval se na zdraví, bylo mu naměřeno 2,53 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl převezen do Městské nemocnice ve [anonymizována tři slova] [příjmení] a dle vyjádření tohoto zdravotnického zařízení byl schopen převozu na [anonymizována tři slova]. [jméno] byl dodán 13. 5. 2022 v 13,50 hodin. Podle stavu tachometru bylo autem městské policie ujeto 84 kilometrů. Vyúčtováním ze dne 13. 5. 2022 bylo za dopravu žalovanému vyúčtováno za 80 kilometrů po 8 Kč 640 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 15 dnů od doručení vyúčtování. Soudu nebyl doložen doklad o odeslání vyúčtování žalovanému. Žalobce následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 7. 6. 2022, která byla dle dodejky žalovanému uložena na poště dne 9. 6. 2022 a ve které byl vyzván k zaplacení do 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl. Protože byla prokázána přítomnost alkoholu u žalovaného, je žalovaný povinen dle § 24 zákona č. 65/2017 Sb. uhradit žalobci náklady na dopravu do zdravotnického zařízení, tj. částku 640 Kč, když po částečném zpětvzetí žaloby se žalobce domáhá úhrady nákladů, které odpovídají stanovisku Nejvyššího soudu ČR Cpjn 205/2011. Žalovaný náklady neuhradil, proto je žaloba důvodná a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 640 Kč. Dle § 1970 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce, který zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., měl po částečném zpětvzetí ve věci plný úspěch. Žalobce požaduje na nákladech řízení nahradit pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soudní poplatek v této výši by žalobce platil i v případě, pokud by předmětem původní žaloby nebyla částka, o kterou bylo řízení zastaveno. Soud proto nepřihlédl k tomu, že žalobce co do částky 840 Kč z procesního hlediska zavinil zastavení řízení a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud tyto důvody ani neshledal.