19 C 222/2021-271 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2021 po částečném zpětvzetí, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 30. 3. 2022 č. j. 19 C 222/2021-212, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 170.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 170.000 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení. 2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že v souladu s ustanovením §§ 13 a 14 ve spojení s § 31a zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil dne 3. 3. 2021 u jako úřadu příslušného dle § 6 ods.t 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 170.000 Kč způsobené mu nesprávným úředním postupem ve správním řízení sp. zn. Vyst 2014 o odstranění nedovoleně umístěné pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace („ dále jen„ VPÚK“) dle § 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vedeném [stát. instituce], a v něm obsaženém správním řízení o předběžné otázce o určení právní povahy cesty dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu vedeném nejprve před [anonymizováno] [obec] pod sp. [značka automobilu] [spisová značka], následně před [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a nakonec před [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [číslo] [rok]. Nemajetková újma vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. spočívajícího v nepřiměřené délce správního řízení, přičemž vedlejší správní řízení o předběžné otázce o určení povahy cesty se považuje za součást hlavního řízení o odstranění nedovoleně umístněné překážky z VPÚK. Řízení bylo zahájeno dne 27. 1. 2014 a ke dni podání žaloby bylo pravomocně ukončeno ke dni 28. 9. 2020. Avšak v průběhu řízení bylo původní meritorní rozhodnutí zrušeno Krajským soudem v Hradci Králové s účinností k 11. 11. 2021. Následně až dne 16. 3. 2022 došlo ze strany [anonymizováno] [obec] k obnovení řízení o odstranění pevné překážky a dne 13. 4. 2022 došlo k vydání nového rozhodnutí o odstranění pevné překážky, proti kterému podal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odvolání. Předmětné správní řízení tak trvá již 8 let a 4 měsíce nadále pokračuje. Žalovaná uplatněný nárok žalobce ve svém vyjádření č. j. MD-6889/2021-810/4 ze dne 29. 7. 2021 odmítla s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání přiměřeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu. 3. Podstatou nároku žalobce je skutečnost, že žalobci coby vlastníku rekreačního objektu (horské chaty) v [anonymizována tři slova] [ulice] (respektive jeho členům) byla již v roce 2014 svévolným a nezákonným zásahem manželů [jméno] [příjmení], [datum narození] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] zničena jediná příjezdová cesta vedoucí k chatě, která byla od nepaměti užívána k příjezdu k ní členy žalobce, a to vybudováním překážky v podobě navážky zeminy na části cesty, která se nachází na pozemcích ve vlastnictví manželů [příjmení]. Žalobce se po marné snaze o smírné řešení obrátil dne 27. 1. 2014 spolu s vlastníky dalších dotčených nemovitostí na [anonymizováno] [obec], aby manželům [příjmení] nařídil odstranit nepovolenou překážku, kterou umístili na VPÚK vedoucí přes jejich pozemky. [anonymizováno] [obec] rozhodl dne 19. 3. 2014 o povinnosti manželů [příjmení] odstranit tuto překážku. V následném odvolacím řízení bylo zjištěno, že je nezbytné nejprve na dotčených pozemcích deklarovat existenci VPÚK, která zde od nepaměti existovala. Za účelem posouzení právní povahy cesty bylo zahájeno řízení o předběžné otázce a hlavní řízení bylo přerušeno do jejího zodpovězení. Dne 16. 1. 2015 vydal [anonymizováno] [obec] rozhodnutí č. j. DOK/Vyst/Jeb 2015, kterým bylo určeno, že předmětná cesta má charakter VPÚK. Následně dne vydal dne 30. 11. 2015 předběžné opatření č. j. DOK/Vyst/Mik 2016, které bylo částečně změněno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (dále jen„ KÚ“). Předběžným opatřením úřad přikázal manželům [příjmení] jednak zdržet se všech činností znemožňujících průjezd po sporném úseku cesty, jednak povinnost odstranit veškeré terénní úpravy a pevné překážky. Předběžné opatření se stalo pravomocným a vykonatelným dne 20. 12. 2015, přesto nebylo v řízení nikdy vykonáno, neboť jeho výkon i přes opakované urgence i pokyny nadřízeného [anonymizováno] Královéhradeckého kraje správní úřady bez zákonného důvodu odmítaly. Opatřením proti nečinnosti delegoval KÚ koncem roku 2016 posouzení předběžné otázky na [anonymizováno] [obec], který řízení formálně převzal 24. 2. 2017. V červnu 2017 účastníci správního řízení urgovali výkon předběžného opatření, které ač pravomocné a vykonatelné odmítl [anonymizováno] [obec] navzdory příkazům KÚ vykonat a třikrát se jej pokusil neúspěšně rozhodnutím zrušit. O předběžné otázce vydal [anonymizováno] [obec] v období od 22. 8. 2017 do 1. 11. 2018 tři rozhodnutí ve věci samé, která byla KÚ zrušena, když mu současně v průběhu tohoto období byla KÚ opakovaně uložena lhůta k vydání rozhodnutí z důvodu průtahů. V lednu 2019 delegoval KÚ posouzení předběžné otázky na MÚ [obec], kterému taktéž KÚ opakovaně uložil z důvodu průtahů lhůtu k vydání meritorního rozhodnutí, které bylo vydáno dne 2. 10. 2019 a bylo jím určeno, že na sporném úseku cesty se VPÚK nenachází. Toto rozhodnutí bylo následně změněno rozhodnutím KÚ, kterým KÚ deklaroval existenci VPÚK na sporném úseku cesty. Rozhodnutí o předběžné otázce nabylo právní moci dne 28. 12. 2019 a správní žaloba [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] byla KS v Hradci Králové zamítnuta rozsudkem č.j 30 A35/2010-140 ze dne 1. 6. 2021, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2021. Na žádost žalobce spolu s dalšími účastníky [příjmení] [obec] vydal dne 4. 7. 2020 rozhodnutí, kterým nařídil manželům [příjmení] do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí odstranit nepovolenou pevnou překážku, kterou umístili na VPÚK vedoucí přes jejich pozemky a uvést v původní stav veškeré technické změny na této komunikaci. Rozhodnutí bylo potvrzeno v odvolacím řízení rozhodnutím KÚ ze dne 16. 9. 2020 a nabylo právní moci ke dni 28. 9. 2020. Toto původní meritorní rozhodnutí však bylo zrušeno Krajským soudem v Hradci Králové s účinností k 11. 11. 2021. Až dne 16. 3. 2022 došlo ze strany [anonymizováno] [obec] k obnovení řízení o odstranění pevné překážky a dne 13. 4. 2022 došlo k vydání nového rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí opět podal odvolání [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dle žalobce správní orgány I. stupně ve správním řízení dlouhodobě, konstantně a vědomě obcházely procesní povinnosti, jež jim ukládá správní řád, nerespektovaly žádné zákonem stanovené lhůty k učinění jednotlivých úkonů a vytrvalým nerespektováním závazného právního názoru nadřízeného správního úřadu zapříčinily zcela nepřiměřenou délku správního řízení, jehož předmětem byla marginální právní otázka. KÚ byl nucen na podnět účastníků řízení či z vlastní iniciativy učinit ve věci celkem sedmkrát opatření proti nečinnosti – prvním věc delegoval z [anonymizováno] [obec] na [anonymizováno] [obec], třemi dalšími postupně [anonymizováno] [obec] přikazoval rozhodnout ve stanovené lhůtě, pátým věc delegoval na [anonymizováno] [obec] a dvěma dalšími opět ukládal lhůtu k vydání rozhodnutí. KÚ ve věci celkem osmkrát zrušil a dvakrát změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, namísto aby sám převzal iniciativu a věc atrahoval k dořešení jako správní orgán I. stupně, což mu umožňuje § 80 odst. 4 písm. b) správního řádu (dále jen SŘ). 4. Při stanovení výše svého nároku žalobce vycházel z toho, že nárokuje újmu z titulu nepřiměřené délky řízení jako celku a dále vycházel ze sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je přiměřená základní částka v rozmezí 15.000 Kč až 20.000 Kč za jeden rok řízení, přičemž první dva roky řízení jsou hodnoceny částkou o polovinu nižší. Řízení bylo zahájeno dne 27. 1. 2014 a pravomocně skončeno (ke dni podání žaloby) 28. 9. 2020, tedy trvalo 6 let a 8 měsíců. Základní částka náhrady nemajetkové újmy tedy činí 2x 10.000 Kč + 4x 20.000 Kč + 8x 1.667 Kč, tj. celkem 113.336,00 Kč. Takto určenou základní částku je nutno navýšit s ohledem na působení faktorů předpokládaných ustanovením § 31a odst. 3 písm. b) až e) ZOdpŠ. V dané věci nelze hovořit o složitosti řešené věci, kdy již v roce 2014 měl správní úřad veškeré podklady pro rozhodnutí, žalobce nezapříčinil žádným způsobem nevhodný průběh a nepřiměřenou délku řízení, došlo k jednoznačnému závažnému pochybení správních úřadů zejména ignorací smyslu a účelu předběžného opatření, neboť úmyslným nevykonáním pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o předběžném opatření byl zejména zapříčiněn konečný rozsah újmy žalobce. Umístěním nedovolené překážky na VPÚK došlo k absolutnímu zamezení přístupu motorovým vozidly k nemovitosti žalobce a tak došlo k podstatnému narušení (znesnadnění) jejího užívání k určeným účelům, a to k rekreačnímu pobytu členů žalobce, nehledě na riziko spojené s dopravní nedostupností nemovitosti pro složky integrovaného záchranného systému. Z těchto důvodů žalobce považuje za adekvátní navýšení zá