19 C 277/2022-49 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se domáhal vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec]) dne 21. 3. 2018 smlouvu o úvěru č. 22018-0941, na jejímž základě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté finanční prostředky ve výši 30.000 Kč spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 20.700 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tj. celkem částku 50.700 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3.900 Kč do 21. 4. 2019. Finanční prostředky ve výši 30.000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalované však uhradila pouze 36.740 Kč (věřitel rozvrhl tuto částku podle předpisu splátek na jistinu v částce 16.040 Kč a na příslušenství v částce 20.700 Kč). Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou zůstatku jistiny úvěru ve výši 13.960 Kč. V důsledku prodlení žalované se splacením úvěru žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení (částečně kapitalizovaný ke dni účinnosti postoupení pohledávky žalobkyni). Žalobci dále vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis – výzvu k úhradě. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. Právní předchůdce žalobce také posuzoval s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotil právní předchůdce žalobce žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru ve výši 30.000 Kč. Podle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 11.200 Kč. Při výši měsíční splátky ve výši 3.900 Kč, tedy zhruba 1/3 zůstatku příjmu žalované, tak bylo možno uzavřít, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu jejího bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 19. 9. 2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 21. 3. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku 30.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně a poplatky ve 13 splátkách ve výši 3.900 Kč (poslední splátka byla splatná 21. 4. 2019). Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 8.400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 6.600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 5.700 Kč. Ve smlouvě se dále žalovaná zavázala pro případ prodlení se splacením úvěru hradit vedle úroku z prodlení i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru. Ze žádosti o úvěru soud zjistil, že žalovaná v této žádosti uvedla své příjmy a výdaje, což doložila poštovními poukázkami, smlouvou o nájmu bytu, dohodou o změně pracovní smlouvy a čestným prohlášením o výši nájemného. Právní předchůdce žalobce zjistil výši příjmu žalované, náklady žalované na bydlení a energie. Po zhodnocení všech těchto skutečností dopěl k použitelnému měsíčnímu příjmu žalované ve výši 11.200 Kč. Žalovaná byla s účinností od 28. 6. 2017 zaměstnána u [anonymizována tři slova] [obec], státního podniku na pozici uklízečka na dobu neurčitou. Současně pobírala od úřadu práce částku 8.800 Kč měsíčně. Na nájemném a službách spojených s užíváním bytu hradila částku 4.376 Kč měsíčně a za energie hradila 1.195 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti soud zjistil z poštovních poukázek, smlouvy o nájmu bytu, dohody o změně pracovní smlouvy a čestného prohlášení o výši nájemného. Smlouvou ze dne 22. 12. 2021 pak byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 11. 1. 2022. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o úplatě, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože žalovaná pohledávka mu byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 13.960 Kč. Kromě toho je žalovaná povinna žalobci zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy byla splatná poslední splátku úvěru (tj. od 22. 4. 2019) do zaplacení. Žalobce úrok z prodlení částečně kapitalizoval ke dni účinnosti postoupení pohledávky. Rovněž je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 13.289,92 Kč za období od 22. 4. 2019 do 29. 11. 2021 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právní předchůdce žalobce rovněž splnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná nejen, že stvrdila svým podpisem údaje o finanční situaci v žádosti o úvěr, ale předložila právnímu předchůdci žalobce i doklady k ověření těchto údajů. Po odečtení výdajů žalované od jejího příjmu dospěl právní předchůdce žalobce k výši měsíční disponibilní částky, která jej vedla k závěru, že žalovaná je způsobilá úvěr splácet. Soud se s tímto závěrem ztotožňuje. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 1.092 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je ža