19 C 279/2022-30 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 19. 5. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], a žalovaným byla dne 31. 5. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č 1401096821. Před uzavřením smlouvy posoudil žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce posouzení provedl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, jakož i nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. V čl. 7 smlouvy žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 7. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ocitl se v prodlení dne 14. 6. 2019, když řádně a včas uhradil pouze první splátku, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky pak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil 8.700 Kč. Z toho bylo započteno 3.977,78 Kč na jistinu, 1.200 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, 1.200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1.822,22 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení, dále z neuhrazené jistiny ve výši 2.022,22 Kč rovněž úrok ve výši 24,69 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno nic. Žalobce tedy požadoval po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím. Úrok a úrok z prodlení za dobu do postoupení pohledávky žalobce kapitalizoval. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dle evidence obyvatel dne 29. 8. 2022 postupem dle § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 31. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 6.000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byly finanční prostředky vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího. Žalovaný se zavázal splatit 60 týdenních splátek po 180 Kč, celkem tedy 10.800 Kč. Částka 4.800 Kč je představována úrokem 1.200 Kč (dle článku 1.4 smlouvy jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 32,15 % p. a., přičemž tato sazba byla stanovena pro celou dobu trvání smluvního vztahu), poplatkem za administrativní činnost 1.200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2.400 Kč. Dle článku 2.4 smlouvy se splátkami nejprve umořoval úrok, poté administrativní poplatek a následně jistina. V článku 5 odst. 1 písm. a) smluvních podmínek bylo dohodnuto, že v případě prodlení zákazníka má úvěrující právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. V rámci tzv. karty zákazníka byly zaznamenány zjištěné údaje o poměrech zákazníka (zaměstnavatel, příjmy a výdaje domácnosti). Bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného dosahují 11.620 Kč měsíčně, výdaje činily 6.480 Kč. Použitelný příjem pro splácení úvěru tak činil 5.140 Kč. Dle údajů v kartě zákazníka byly uvedené skutečnosti ověřeny z výplatní pásky, z pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Podpisem listiny bylo zákazníkem stvrzeno, že poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami a z karty zákazníka. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 3. 2. 2022. V předžalobní upomínce ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 3.763,85 Kč (dluh včetně příslušenství). Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba]. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Předloženou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce splnil povinnosti vyplývající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle tohoto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá,