19 C 281/2022-46 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se domáhal vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec]) dne 30. 6. 2018 smlouvu o úvěru č. 21518-0178, na jejímž základě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté finanční prostředky ve výši 120.000 Kč spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10.320 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy, poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tj. celkem částku 10.320 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1.560 Kč do 30. 8. 2019. Finanční prostředky ve výši 12.000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalované však uhradila pouze 18.120 Kč (věřitel rozvrhl tuto částku podle předpisu splátek na jistinu v částce 7.800 Kč a na příslušenství v částce 10.320 Kč). Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou zůstatku jistiny úvěru ve výši 4.200 Kč. V důsledku prodlení žalované se splacením úvěru žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení (částečně kapitalizovaný ke dni účinnosti postoupení pohledávky žalobci). Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. Právní předchůdce žalobce také posuzoval s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotil právní předchůdce žalobce žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru ve výši 12.000 Kč. Podle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 7.587 Kč. Při výši měsíční splátky ve výši 1.560 Kč mělo žalované zbýt cca 6.027 Kč, kterými mohla volně disponovat. Za dané situace tak bylo možno uzavřít, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu jejího bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 19. 9. 2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 30. 6. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku 12.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 28 % ročně a sjednanými poplatky ve 14 splátkách ve výši 1.560 Kč (poslední splátka byla splatná 30. 8. 2019). Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. 3.360 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, který byl splatný při podpisu smlouvy, dále poplatek za správu úvěru ve výši 2.640 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3.840 Kč. Ve smlouvě se dále žalovaná zavázala pro případ prodlení se splacením úvěru hradit vedle úroku z prodlení i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru. Ze žádosti o úvěru soud zjistil, že žalovaná v této žádosti uvedla své příjmy a výdaje, což doložila poštovními poukázkami, výplatními páskami a pokladními doklady. Právní předchůdce žalobce zjistil výši příjmu žalované, náklady žalované na bydlení a energie. Po zhodnocení všech těchto skutečností dopěl k použitelnému měsíčnímu příjmu žalované ve výši 7.587 Kč. Žalovaná byla zaměstnána u [anonymizována tři slova] [obec], státního podniku na pozici uklízečka na dobu neurčitou. Současně pobírala od úřadu práce částku 8.800 Kč měsíčně. Na nájemném a službách spojených s užíváním bytu hradila částku 4.576 Kč měsíčně a za energie hradila 1.250 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti soud zjistil z poštovních poukázek, výplatních pásek a pokladního dokladu. Smlouvou ze dne 22. 12. 2021 pak byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 11. 1. 2022. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o úplatě, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože žalovaná pohledávka mu byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 4.200 Kč. Kromě toho je žalovaná povinna žalobci zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy byla splatná poslední splátku úvěru (tj. od 31. 8. 2019) do zaplacení. Žalobce úrok z prodlení částečně kapitalizoval ke dni účinnosti postoupení pohledávky. Rovněž je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 3.448,20 Kč za období od 31. 8. 2019 do 29. 11. 2021. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právní předchůdce žalobce rovněž splnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná nejen, že stvrdila svým podpisem údaje o finanční situaci v žádosti o úvěr, ale předložila právnímu předchůdci žalobce i doklady k ověření těchto údajů. Po odečtení výdajů žalované od jejího příjmu dospěl právní předchůdce žalobce k výši měsíční disponibilní částky, která jej vedla k závěru, že žalovaná je způsobilá úvěr splácet. Soud se s tímto závěrem ztotožňuje. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaná povinna nahradit žalobci, tak činí celkem 1.489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. js