19 C 324/2022-44 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 18.232 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.253,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.090,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 9.930,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 9.930,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že jde o nároky z nesplacené půjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 1. 12. 2011 na základě smlouvy o půjčce č. 501621793. Právní předchůdce žalobce takto poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splatit věřiteli spolu s poplatkem ve výši 10.032 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.532 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2.280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.220 Kč, a to v 60 hotovostních týdenních splátkách po 368 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2013. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobce v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části zápůjčky. Sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, a to s účinky k 17. 6. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 18.232 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 9.930,28 Kč a dlužného poplatku ve výši 8.301,72 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné jistiny a poplatku, domáhá se žalobce vedle přiznání dlužné jistiny a poplatku též přiznání úroku ve sjednané výši a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny za dobu prodlení, tedy z části žalobcem již zkapitalizované a dále do budoucna ode dne následujícího po postoupení pohledávek do zaplacení. Právní předchůdce jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Současně dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. pak případné neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje neplatnost předmětné Smlouvy, a to s ohledem na to, že daná smlouva byla uzavřena ještě před 24.02.2013. Teprve až dnem následujícím po tomto dni nabyl na účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., kterým byl mj. novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. tak, že teprve zde byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy pro případ, kdy věřitel poskytne spotřebitelský úvěr, aniž by bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Podle přechodných ustanovení zákona č. 43/2013 Sb. se pak právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 22. 10- 2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedeného dokazovaní listinnými důkazy předloženými žalobcem za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená shora. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o půjčce [číslo] se smluvními podmínkami, z tabulky umoření, ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání a z předžalobní upomínky ze dne 12. 5. 2022 s dokladem o odeslání. <i>S ohledem na dobu uzavření smlouvy je třeba je věci aplikovat právní úpravu účinnou do 31.12.2013, tj. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).</i> <i>Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>Dle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je co do částky 18.232 Kč s požadovaným úrokem z prodlení důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo platně ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný měl tyto peněžní prostředky vrátit způsobem a ve lhůtách stanovených smlouvou. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Žalobce doložil výši dlužné jistiny a sjednaného poplatku, které v tomto řízení vymáhá. Tyto uplatněné nároky mají oporu ve smlouvě a smluvních podmínkách. Žalobci přísluší i úrok z prodlení z dlužné jistiny, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Jiného názoru je soud ohledně uplatněného nároku na kapitalizovaný úrok ve výši 7.090,22 Kč, tj. na úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.930,28 Kč počítaný od 24. 1. 2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 17. 6. 2016 a dále úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny 9.930,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Dle čl. 3 smluvních podmínek k předmětné smlouvě o půjčce výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohody, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek tato Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 Smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z výše uvedeného je zjevné, že žalobcem uplatněný nárok na úrok ve výši 21 % ročně z nesplacené jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky nemá oporu ve smlouvě a smluvních podmínkách, proto soud v této části žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážně úspěch (ohledně žalované jistiny s poplatkem), neúspěch měl jen v poměrně nepatrné části (v části příslušenství představující řádný úrok z půjčky), a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800