19 C 327/2021-30 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 7.816 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná dne 13. 9. 2007 uzavřels s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou 53 týdenních splátek po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 9. 2008. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli celkem částku 10.176 Kč (půjčka ve výši 6.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4.176 Kč). Žalovaná své smluvní závazky nehradils řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaná dluh ze smlouvy ve výši 7.816 Kč uznala písemným uznáním dluhu ze dne 29. 7. 2009. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení 7.816 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 4.608,49 Kč a dlužné části souhrnného poplatku ve výši 3.207,51 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla vyzvána naposledy předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobce se k jednání omluvil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je třeba je věci aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tj. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). <i>Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>dle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.</i> <i>Dle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o půjčce ze dne 13. 9. 2007 včetně smluvních podmínek, uznáním dluhu ze dne 29. 7. 2009, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího archu, předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 13. 9. 2007 byla uzavřena smlouva o půjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], a dlužníkem – žalovanou. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 6.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem. Žalovaná se zavázala spolu s půjčenou částkou 6.000 Kč zaplatit též tzv. souhrnný poplatek ve výši 4.176 Kč, celkem tedy 10.176 Kč. Souhrnný poplatek je vyčíslen přímo ve smlouvě srozumitelným způsobem a žalované tak bylo jednoznačně známo, jakou částku se zavázala vrátit. Tato částka měla být zaplacena v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaná nesplácela dluh řádně a včas a nesplatila část jistiny ve výši 4.608,49 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 3.207,51 Kč. Dluh ze smlouvy ve výši 7.816 Kč uznala písemným uznáním dluhu ze dne 29. 7. 2009. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na dlužnou částku uhradila více, než je tvrzeno žalobcem. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s tzv. souhrnným poplatkem. Tzv. souhrnný poplatek lze považovat za poplatek za náklady na správu půjčky a za určitou formu úroku. Žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, dluží žalobci žalovanou částku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném ke dni vzniku prodlení. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaná povinna nahradit žalobci, tak činí celkem 1.489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.