7 C 110/2022-53 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], s žalovaným uzavřela dne 31. 3. 2015 smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr, a žalovaný se zavázal jej splatit v měsíčních splátkách podle smluvních ujednání. Pohledávka žalobkyně se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 41 931,21 Kč, poplatků ve výši 600,00 Kč, pokut ve výši 378,00 Kč a pojistného ve výši 100,00 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 961,54 je tvořen úrokem, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny do 30. 4. 2022. Žalobkyně rovněž tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. 2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a dopisu právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému z 1. 4. 2015 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o. jako zprostředkovatelem dne 31. 3. 2015 smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč, a žalovaný se jej zavázal splácet. 1. revolvingový úvěr, který mu byl v rámci sjednaného revolvingového úvěru poskytnut, se žalovaný zavázal splatit v 19 měsíčních splátkách ve výši 1 401 Kč, přičemž výše měsíčních splátek musela být minimálně 5 % z dlužné částky. Úvěr byl poskytnut formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce, kdy žalovaný mohl čerpat úvěr bezhotovostním převodem, v hotovosti nebo prostřednictvím platebních prostředků. Úvěr byl úročen sazbou 22,68 % ročně, cena za úvěr činila 7 120 Kč a měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu činil 69 Kč. Pojištění bylo sjednáno ve výši 1 % ze splátky úvěru. Spolu se smlouvou o revolvingovém úvěru byla uzavřena Rámcová smlouva o platebních službách. Přílohou smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], z jejichž čl. VII.3. soud zjistil, že rozhodne-li tak právní předchůdkyně žalobkyně, příslušenství pohledávek, splatné smluvní pokuty, poplatky, úhrady za pojištění a jiné náklady se dnem účinnosti odstoupení či výpovědi stávají součástí úvěrové jistiny. Přílohou smlouvy byl také výtah ze sazebníku poplatků, z něhož soud zjistil, že smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru s povolením odkladu jedné nebo více měsíčních splátek činí 4 % z odložené splátky, poplatek za odeslání 1. upomínky činí 100 Kč, poplatek za odeslání 2. upomínky činí 200 Kč, smluvní pokuta za spuštění vymáhacího procesu 400 Kč a smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 30 dnů činí 8 % ze splátky. 4. Ze smlouvy o úvěru soud rovněž zjistil, že při sjednávání úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je invalidním důchodcem a rentiérem, má příjem v souhrnné výši 14 500 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč a nemá žádné další závazky. Z interního záznamu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že bonita žalovaného byla prověřována i prostřednictvím dotazu do databáze [příjmení], když žalovaný v této databázi veden nebyl. 5. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému z 26. 1. 2016 soud zjistil, že žalovaný si u právní předchůdkyně žalobkyně sjednal pojištění karty a osobních věcí s měsíční splátkou pojistného ve výši 69 Kč. 6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že ke dni 18. 3. 2022 činí dlužná částka 46 970,75 Kč, z toho jsou úroky ve výši 3 961,54 Kč, pojištění ve výši 100 Kč, poplatky ve výši 600 Kč a pokuta ve výši 378 Kč. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy soud zjistil, že dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru se stal splatným k 30. 4. 2022. Dlužná částka k tomuto dni činila 46 971 Kč a skládala se z: dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 10 000 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy ve výši 35 993 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 378 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 5. 2022, potvrzení a připsání úplaty a účinnosti postoupení soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni s účinností k 17. 5. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyní žalobkyně z 23. 5. 2022, což soud zjistil z uvedeného oznámení a podacího archu. 9. Z výzvy k úhradě dluh a připojeného podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou z 31. 5. 2022 s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dluhu, přistoupí žalobkyně k jejímu soudnímu vymáhání. 10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 13. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky řádně nesplatil. Je proto jeho povinností zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 43 009,21 Kč (sestávající se z jistiny samotné, poplatků, smluvní pokuty a úhrady za pojištění). Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 1. 5. 2021 (dne následujícího po dni zesplatnění úvěru) do zaplacení a úrok v sazbě sjednané smlouvou ve výši 22,68 % z dlužné jistiny od 31. 3. 2015 do zaplacení, přičemž žalobkyně úrok z prodlení částečně kapitalizovala k 30. 4. 2022. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. 14. Žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. V daném případě žalobkyně zejména ověřila, že žalovaný je invalidním důchodcem, dále zjistila výši jeho příjmu a nákladů na bydlení a dospěla k závěru, že žalovaný je způsobilý úvěr splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 721 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za 3 úkony po 500 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně skupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jedno