7 C 38/2022-48 — Okresní soud v Trutnově

Žalobkyně se domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní (společností [právnická osoba], [IČO]) dne 27. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky ve výši 15 000 Kč spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 272 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč do 27. 1. 2019. Finanční prostředky ve výši 15 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti. Žalovaný však uhradil pouze 9 471,99 Kč (věřitel rozvrhl tuto částku podle předpisu splátek na jistinu v částce 4 919,98 Kč a na příslušenství v částce 4 552,01 Kč) a žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení (částečně kapitalizovaný ke dni účinnosti postoupení pohledávky žalobkyni). Žalobkyni dále vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč spojené s osobní návštěvou terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adrese dlužníka za účelem mimosoudního řešení věci. Právní předchůdkyně žalobkyně také posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotila právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru ve výši 15 000 Kč. Podle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 3 800 Kč. Při výši měsíční splátky ve výši 1 948 Kč, tedy zhruba ½ zůstatku příjmu žalovaného, tak bylo možno uzavřít, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], uzavřela dne 27. 11. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně a poplatky ve 14 splátkách ve výši 1 948 Kč (poslední splátka byla splatná 27. 1. 2019). Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Ve smlouvě se dále žalovaný zavázal pro případ prodlení se splacením úvěru hradit vedle úroku z prodlení i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru. Ze žádosti o úvěru soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl své příjmy a výdaje, což doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalobkyně zjistila výši příjmu žalovaného, náklady žalovaného na bydlení, energie, dopravu, jídlo a jiné osobní náklady, rovněž zohlednila i srážky ze mzdy, které jsou žalovanému strhávány. Po zhodnocení všech těchto skutečností dopěla k použitelnému měsíčnímu příjmu žalovaného ve výši 3 852 Kč. Žalovaný byl s účinností od 1. října 2017 zaměstnán u [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] na pozici [anonymizována dvě slova] Čistá měsíční mzda žalovaného pak činila v měsíci říjnu 2017 částku 15 548 Kč, z čehož byla dále sražena částka ve výši 3 238 Kč vymáhaná v exekuci. Uvedené skutečnosti soud zjistil z dohody o změně pracovní smlouvy, výplatního lístku za měsíc říjen 2017 a z návrhu mzdového zařazení. Smlouvou ze dne 22. 12. 2021 pak byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 11. 1. 2022. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o úplatě, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože žalovaná pohledávka jí byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 10 080,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 650,02 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 404,49 Kč, náklady vyhodnocení úvěru ve výši 903,69 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 761,79 Kč a postoupený smluvní úrok ve výši 4 291,60 Kč. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy byla splatná poslední splátku úvěru (tj. od 28. 1. 2019) do zaplacení. Žalobkyně úrok z prodlení částečně kapitalizovala ke dni účinnosti postoupení pohledávky. Rovněž je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 7 000 Kč za období od 28. 1. 2019 do 22. 12. 2020 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nejen, že stvrdil svým podpisem údaje o finanční situaci v žádosti o úvěr, ale předložil právní předchůdkyni žalobkyně i výplatní pásku a pracovní smlouvu. Po odečtení výdajů žalovaného od jeho příjmu dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k výši měsíční disponibilní částky žalovaného ve výši 3 852 Kč, což při výši měsíční splátky 1 948 Kč posoudila tak, že žalovaný je způsobilý úvěr splácet. Soud se s tímto závěrem ztotožňuje. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 001 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 200 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.