7 C 59/2022-72 — Okresní soud v Trutnově

Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 25. 1. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč (poskytnut byl dne 28. 1. 2019) za účelem konsolidace úvěrů žalovaného a žalovaný se zavázal jej splatit ve 120 měsíčních splátkách (včetně pojištění) výši 5 391,87 Kč, a to počínaje dnem 20. 2. 2019. Úvěr byl úročen sazbou 15,60 % ročně. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil. Žalobkyně proto dopisem z 10. 10. 2021 prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Způsobilost žalovaného splácet úvěr posuzovala tak, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 4 950,87 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky žalovaného se splátkami v celkové výši 7 727 Kč. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 1. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě žalobkyně zaslala na účet žalovaného 300 000 Kč (část ve výši 70 299,47 Kč byla převedena na běžný účet žalovaného, zbylá část byla převedena na úhradu konsolidovaných úvěrů). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 950,87 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20. 2. 2019. Roční úroková sazba činila 15,60 % Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky, podle nichž je v případě porušení (mj. tehdy, když je v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky) banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv závazky klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Tohoto oprávnění žalobkyně využila dne 10. 10. 2021, kdy žalovanému odeslala oznámení o prohlášení úvěru za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, a to ke dni 8. 10. 2021. Nesplacená jistina činila 261 488,80 Kč, splatný smluvní úrok 12 308,33 Kč, úroky z prodlení ke dni prohlášení 169,85 Kč a dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání 2 274,83 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, výpisu z běžného účtu žalovaného, všeobecných produktových podmínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný s poštovním podacím archem, výpisů z úvěrového účtu a sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele. Z přehledu informací o klientovi a potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný pracoval jako dělník v dřevovýrobě u společnosti [právnická osoba] Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 18 766 Kč. Srážky ze mzdy žalovaného zaměstnavatel neprováděl. Žalovaný měl jednu vyživovací povinnost. Smlouvou o úvěru byly konsolidovány úvěry žalovaného s výší měsíčních splátek 6 914 Kč. Žalovaný bydlel ve vlastním domě/bytě. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky řádně nesplatil. Je proto jeho povinností zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 261 488,80 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ke dni splatnosti ve výši 12 308,33 Kč a dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání v celkové výši 2 274,83 Kč. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a smluvních poplatků od 29. 4. 2022 do zaplacení, přičemž žalobkyně úrok z prodlení částečně kapitalizovala ke dni 28. 4. 2022. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. (…) Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu). V daném případě žalobkyně ověřila zejména výši příjmu a existenci pracovního poměru žalovaného, vycházela i z veřejně dostupných informací o částkách životního minima a normativních nákladů na bydlení a dospěla k závěru, že žalovaný je způsobilý úvěr splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 10 551 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za 3 úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. po 9 380 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.