9 C 352/2021-18 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 2. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 1. 12. 2015 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 32 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 032 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Fakticky došlo k postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Smlouva byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek č. 57941/2015 mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] jakožto postupitel postoupila dne 4. 7. 2016 pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství žalobci jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 4. 7. 2016. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o.s.ř. dne 19. 10. 2016 odeslána výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný nic neuhradil. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 20. 12. 2021 (žalobci) respektive dne 31. 12. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný cestoval dne [datum] vlakem provozovaným společností České dráhy, a.s. Při kontrole provedené pověřenou osobou v úseku [obec] [anonymizováno] – [obec] se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné nezaplatil. O tom byly sepsány oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Dlužné jízdné činilo 32 Kč, přirážka činila 1 000 Kč. Rámcovou smlouvou ze dne 15. 12. 2015 postoupila společnost [právnická osoba] i pohledávku za žalovaným vymáhanou v tomto řízení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 7. 2016 pak postoupila jmenovaná společnost mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. Uvedená skutková zjištění učinil soud z oznámení o závadách, z potvrzení o nedodržení SPPO, ze smluv o postoupení pohledávek a ze smluvních přepravních podmínek. Soud při projednání věci postupoval podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, když k uzavření smlouvy o přepravě osoby došlo v tomto období. Dle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že žalovaný cestoval ve vlaku provozovaném právním předchůdcem žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalovanému tedy vznikla povinnost uhradit dlužné jízdné a přirážku. Tato povinnost vyplývá z výše citovaných ustanovení. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že platný jízdní doklad měl k dispozici, případně že jízdné včetně přirážky následně uhradil. Neuplatnil ani jiné relevantní námitky. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu pohledávka za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která pohledávku nabyla od společnosti [právnická osoba] Vzhledem k výše uvedenému soud žalobci žalovanou částku v plném rozsahu přiznal. Žalovaný je v prodlení se zaplacením uvedené částky ode dne následujícího po přepravní události. Žalobci byl proto přiznán rovněž úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2014 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Soud vycházel z toho, že žalobce kupuje pohledávky Českých drah, které následně vymáhá. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.