9 C 354/2022-29 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 3. 8. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 7. 5. 2020 smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto banky zřídit a vést od účinnosti této smlouvy běžný účet č. [bankovní účet] v měně Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP”), příslušná Oznámení a Podmínky. Dne 21. 10. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o povoleném debetu (dále jen„ debet"), kterou se žalobce zavázal žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 5 000 Kč za podmínek uvedených ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že i po opakovaných urgencích ze strany žalobce byl na účtu žalované stále evidován nepovolený debet, zaslal žalobce žalované výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 18. 1. 2022. Předmětným dopisem byla žalovaná informována o aktuálním záporném zůstatku na účtu ke dni 18. 1. 2022 v částce minus 5 444,29 Kč a zároveň vyzvána k úhradě minimální částky 444,29 Kč za účelem vyrovnání záporného zůstatku. V případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu je klient povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p.a. v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Vzhledem k tomu, že žalovaná závažně porušila své smluvní povinnosti, a to tím, že přečerpala prostředky do nepovoleného debetu, rozhodl se žalobce odstoupit v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy. Odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba] zaslal žalobce žalované dne 22. 2. 2022. Žalobce byl oprávněn po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalované dne 8. 3. 2022 zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byla žalovaná informována o zrušení běžného účtu ke dni 8. 3. 2022 v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobce. Konečný zůstatek na účtu - 6 031,46 Kč byl ke dni 7. 3. 2022 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet] (viz výpis z účtu ze dne 7. 3. 2022). Žalované byla dne 14. 7. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 21. 7. 2022. K výzvě soudu pak žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla ověřena úvěruschopnost žalované. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 24. 10. 2022 (žalobci) respektive dne 26. 10. 2022 (žalované doručeno do vlastních rukou společně se žalobou na adresu [obec a číslo]). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 11. 5. 2020 smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě se žalobce mj. zavázal vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Následně dne 21. 10. 2020 uzavřeli smlouvu o povoleném debetu. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna přečerpat prostředky na výše uvedeném účtu až do výše 5 000 Kč, přičemž debet v této výši byl povolen až na dobu 360 dnů. Při překročení limitu měl být celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet, a to po dobu tohoto překročení. Pro povolený debet byla sjednána úroková sazba 12 % p. a., pro nepovolený debet byla sjednána sazba 25 % p. a. Součástí smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce vyzval žalovanou k vyrovnání nepovoleného debetu ve výši 5 444,29 Kč, tedy částky minimálně 444,29 Kč, dopisem ze dne 18. 1. 2022. Žalované bylo sděleno, že pokud minimální částku k úhradě nezaplatí do 30 kalendářních dnů, může žalobce požadovat okamžité splacení celkové vyčerpané částky. Dalším dopisem ze dne 22. 2. 2022 žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedené běžného účtu, a to z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne 8. 3. 202 žalobce oznámil žalované, že došlo ke zrušení jejího účtu a k převedení pohledávky žalobce na zvláštní účet pohledávek. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové částky 6 031,46 Kč (nepovolený debet včetně úroku 123,09 Kč). Naposledy byla žalovaná k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2022. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o bankovních službách a ze smlouvy o povoleném debetu včetně standardních informací, z dopisů žalobce, z výpisu z účtu a z předžalobní upomínky. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud za základě provedených důkazů dovodil, že jsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Soud předně dovodil, že žalobce ověřil úvěruschopnost žalované. Žalobce vedl pro žalovanou účet od 1. 5. 2020. K poskytnutí úvěru pak došlo na základě smlouvy ze dne 21. 10. 2020. V mezidobí tedy žalobce získal přehled o příjmech a výdajích žalované a na základě toho také nabídl konkrétní výši debetu. Žalobce prokázal, že žalované poskytl na základě smlouvy o povoleném debetu úvěr do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedený limit nepřekročit, v případě jeho překročení byla povinna dluh na výzvu žalobce splatit. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že částku, o kterou překročila úvěrový limit, řádně a včas zaplatila. Žalobce přitom žalovanou k úhradě dluhu vyzval a poučil ji o následcích v případě, že dluh neuhradí. V souladu s uvedeným poučením následně z důvodu nesplacení dluhu od smlouvy o vedení účtu odstoupil a žalovanou vyzval k úhradě celkové dlužné částky. Ani v tomto případě žalovaná netvrdila ani neprokázala, že dlužnou částku zaplatila. Soud tudíž shledal žalobu oprávněnou. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužné částky ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Soud vycházel z toho, že žalobce je subjektem poskytujícím úvěry. V případech, kdy klienti neplní své závazky, je žalobce nucen domáhat se svých práv soudní cestou. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce uplatňuje své nároky nikoliv ojediněle, ale pravidelně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrových smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žal