9 C 355/2022-28 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 23. 8. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 241,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 6. 3. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 5. 10. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15 241,90 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5. 3. 2022. Žalovaný úvěr nesplatil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru. Žalovaný čerpal 15 241,90 Kč. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. 2. K výzvě soudu, aby doplnil tvrzení k tomu, jak jeho právní předchůdce ověřil úvěruschopnost žalovaného, žalobce zopakoval skutková tvrzení obsažená v žalobě. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 2. 12. 2022. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela se žalovaným dne 5. 10. 2020 za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 80 000 Kč. Byl sjednán úrok 10,5 % měsíčně. Úvěr měl být čerpán na základě žádostí žalovaného prostřednictvím webové stránky věřitele. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z uvedených částek je vyšší. Pro případ prodlení se splacením jakékoliv částky se žalovaný zavázal zaplatit náklady vzniklé věřiteli ve výši 250 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě k plnění (obě listiny z 13. 4. 2022). K výši čerpaných a splacených částek byla předložen přehled, z něhož vyplývá, že žalovaný po dobu trvání smluvního vztahu celkem vybral částku 13 647 Kč. Po započtení žalovaným zaplacených částek ke splacení zůstává 9 999,26 Kč. Dle výpisu z účtu činila celková dlužná částka 15 241,90 Kč, Tato zahrnovala i náhradu účelně vynaložených nákladů a úroky za dobu čerpání. Měla být splacena do 5. 3. 2022. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o revolvingovém úvěru s obchodními podmínkami a standardním informacemi, z výpisu z účtu prokazujícího výši dlužné částky, z transakční historie, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění. 5. Z veřejně přístupných listin dostupných v insolvenčním rejstříku soud zjistil, že Krajský soud v Hradci Králové rozhodl usnesením ze dne 25. 1. 2019 č.j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], že se zjišťuje úpadek žalovaného a že se povoluje řešení úpadku oddlužením. Stejný soud vzal usnesením ze dne 14. 5. 2020, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], na vědomí splnění oddlužení žalovaného, současně rozhodl o osvobození dlužníka od placení dalších pohledávek. 6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 9. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. 10. Soud se dále zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle soudu právní předchůdce žalobce zákonným povinnostem poskytovatele úvěru nedostál. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít (srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze