9 C 48/2022-39 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 22. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku specifikovaných částek s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 20. 2. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. 595241001, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému při podpisu smlouvy úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 5 000 Kč spolu s příslušenstvím do 21. 3. 2020 Smlouva o úvěru byla za žalovaného i [právnická osoba] uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalovaného a stvrzením převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly připojením vlastnoručního podpisu žalovaného k textu smlouvy. Žalovaný rovněž v rámci procesu uzavírání smlouvy obdržel předsmluvní informace, a to na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí a seznámení se s informacemi v něm obsaženými žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 322 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 500 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1 672 Kč a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč (1 odchozí dopis 39 Kč, dvakrát osobní návštěva 217 Kč). Konečně žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 15. 6. 2021 do zaplacení. Za předcházející dobu (od 22. 3. 2020 do 1. 6. 2021) byl úrok kapitalizován na částku 418,08 Kč Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Smluvní pokuta činila 1 526 Kč (od 22. 3. 2020 do 1. 6. 2021). Smluvní pokuta byla požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když žalobci byla výzva k vyjádření doručena dne 23. 2. 2022. Žalovanému byla doručena společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 14. 3. 2022 na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 20. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému částku 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí uvedené částky. Žalovaný se zavázal předmětnou částku splatit ve lhůtě 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. V rámci podmínek úvěru bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku dle smlouvy řádně a včas je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byl povinen hradit 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že jde o účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomenut dopisy původního věřitele ze dne 4. 4. 2020, 21. 4. 2020 a 2. 5. 2020. Výše nákladů spojených s mimosoudním vymáháním byla doložena listinou„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2021 postoupila společnost [právnická osoba] i pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2021 a 7. 7. 2021. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2021. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru s obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z detailu pohledávky, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena věřitelem (úvěrujícím). Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že úvěrující a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě 30 dnů. Pro případ, že závazek nebude splněn a věřitel bude žalovaného písemně upomínat, byla sjednána povinnost zaplatit poplatek 50 Kč za každou upomínku. Jde o ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, které výslovně připouští ustanovení § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dále byla určitým a srozumitelným způsobem sjednána smluvní pokuta, jejíž výše nepřesahuje sazbu stanovenou § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Celková výše požadované smluvní pokuty nepřevyšuje ani limit stanovený v § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že z titulu smlouvy zaplatil jakékoliv další žalobcem nezohledněné částky. Žalovanému jako úvěrovanému přitom muselo být od počátku zřejmé, jaké následky jeho případné prodlení bude mít. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení z dlužné jistiny v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dluhu. Úrok z prodlení za dobu do postoupení pohledávky byl kapitalizován. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21%. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 368 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst.