9 C 79/2022-44 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 21. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, uzavřel dne 18. 1. 2021 se žalobcem úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobce k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění probíhal automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které zájemce uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele. Žalobce zároveň vždy hodnotí schopnost žadatele splácet. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 33 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Částka 10 000 Kč byla zaslána dne 9. 12. 2019 na číslo účtu [bankovní účet]. Sjednány byly také další volitelné služby za poplatky. Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy. Úvěr společně s poplatky je v souladu s ustanovením části Smlouvy„ Úvěrová smlouva“ splatný 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalovaného. V tomto případě byl tedy úvěr v souladu s částí Smlouvy "Úvěrová smlouva" –„ Parametry a podmínky úvěru" splatný dne 21. 6. 2021. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením smlouvy„ Jak si prodloužíte splatnost úvěru“ –„ Korunový odklad". V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč. Dále lze dosáhnout na tzv. Desetiprocentní odklad. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 99 Kč. Ke korunovému odkladu došlo ve dnech 4. 2. 2021 a 18. 3. 2021. Žalovaný si dále prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem. Minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení o 30 dní desetiprocentním odkladem, činila 149 Kč. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne 19. 4. 2021 uhrazením 150 Kč a dne 20. 5. 2021 uhrazením stejné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souvislosti s tím byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne 28. 6. 2021 ve výši 100 Kč a dne 23. 9. 2021 ve výši 100 Kč. V souladu s částí smlouvy„ Náklady úvěru", konkrétně odstavcem„ Sankce" byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtená jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta ve výši 28 Kč byla účtována dne 4. 8. 2021. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 1751 Kč (jistina 946 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč, poplatky za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatky za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem 49 Kč, účelně vynaložené náklady 200 Kč, smluvní pokuta 28 Kč). Výpočet jednotlivých položek dlužné částky provedl žalobce následujícím způsobem: Jistina - od načerpané jistiny ve výši 1 000 Kč žalobce odečetl částky započtené na jistinu, tj. 54 Kč (započteny na jistinu v souladu s částí Smlouvy„ Jak budete splácet"). Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány ve dnech 16. 1. 2021, 17. 2. 2021, 19. 3. 2021, 19. 4. 2021 a 20. 5. 2021 shodně po 99 Kč. Účelně vynaložené náklady byly účtovány, protože se žalovaný dostal do prodlení a dlužná částka byla žalobcem vymáhána. Příslušenství představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18,74 Kč od 6. 12. 2021 do 20. 1. 2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 1 751 Kč od 20. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 %. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla před uzavřením smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 18. prosince 2014, ve věci C -449/13, konstatuje, že věřitel má prostor pro uvážení, jaké informace poskytnuté spotřebitelem budou ověřeny a jakým způsobem. Dle odborné literatury„ je velmi účinným způsobem ověřování údajů o příjmech spotřebitele ověření statistické, kdy poskytovatel porovná spotřebitelem deklarované údaje s údaji jiných spotřebitelů s podobným profilem.“ Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má být zohledněn princip přiměřenosti, jenž reflektuje povahu, velikost a riziko příslušné transakce. Není určen jediný ideální způsob posouzení úvěruschopnosti. Žalobce naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce rovněž kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru žalobce shledal žalovaného schopným splácet předmětný bezúčelový úvěr. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření společně se žalobou byla na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 11. 4. 2022. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 16. 1. 2021 smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (webové stránky [webová adresa]). Žalovanému byl poskytnut bezúčelový úvěr 1 000 Kč. Čerpaný úvěr měl být splacen do 15. 2. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 33 Kč. Dále byly dohodnuty poplatky za doplňkové služby, a to 99 Kč měsíčně za službu Bezpečná splátka a 149 Kč za službu Desetiprocentní odklad (platba pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru – 10 % z jistiny úvěru + poplatek 49 Kč). V případě, že klient hodlal dosáhnout prodloužení doby splatnosti úvěru, byl povinen zaplatit částku 1 Kč. V části smlouvy Náklady úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení kterékoliv povinnosti vyplývající ze smlouvy. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru činila výše pokuty 3 % z jistiny úvěru. Dále byla upravena povinnost hradit účelně vynaložené náklady, tj. skutečně vynaložené náklady na vymáhání dluhu. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru činila výše nákladů minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání. Částka 1 000 Kč byla poukázána na žalovaným označený účet dne 18. 1. 2021. Dopisem se ze dne 5. 11. 2021 vyzvala společnost [právnická osoba] (prostřednictvím právního zástupce) žalovaného k úhradě dlužné částky 1 751 Kč. Způsob určení výše vymáhané pohledávky je patrný z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Výše uvedené skutečnosti byly prokázány smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem žalobce, dokladem o poukázání částky 1 000 Kč na žalovaným označený účet, výpisem čerpání, splátek a úhrad a předžalobní upomínkou. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvn