107 C 7/2021-422 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 496 938,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 496 938,62 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě ústní smlouvy o dílo prováděl různé truhlářské práce pro žalovaného coby generálního dodavatele, a to na podkladě jeho objednávky a požadavku, jako subdodávku. Jednalo se o práce na hotelu [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] realizované v průběhu roku 2018. Dílo bylo prováděno ve 2 fázích, na 1. fázi byly vystaveny cenové nabídky. Na nábytek žalobce rozpočet dělal, ale nedokončil ho, protože se to pořád měnilo. Dokončeno a předáno bylo dílo v květnu 2018. Faktury se splatností 15. 2. 2019 byly vystaveny 19. 12. 2018. I v této části závazku rozsah díla a požadavky projednal předem s žalovaným. Žalovaný mu na realizaci této části poskytoval zálohy na nákup materiálu. Zálohové platby jsou následně zahrnuty do několika konečných faktur, které jsou podkladem pro uplatněný nárok žalobce. Tyto faktury byly žalovaným přijaty, nebyly rozporovány. Manželka žalovaného pak činila ručně psané písemné poznámky k fakturám na zvýšení konečné ceny (žalovaný totiž požadoval navýšení fakturace na všech vystavených fakturách s tím, že by až po navýšení ceny takto upravené faktury předložil objednateli). Na fakturách č. 54 a 58 byla takto ze strany žalovaného navýšena částka celkem o 166 818,40 Kč, když tato částka byla ze strany žalobce zpětně odečtena. V době realizace díla jednal žalobce výlučně s žalovaným. Konkrétní výrobu pak konzultoval s dozorem ([titul] [anonymizováno]). Ta označila žalovaného za generálního dodavatele. Jako projektantka stavby zmocněná objednatelem potvrdila, že ohledně realizace díla a schvalování rozpočtů na jednotlivé práce a jejich ocenění jednala s žalovaným (resp. s jeho manželkou), dále že žalobce provedl na stavbě veškeré truhlářské práce tak, jak byly ze strany jejího klienta požadovány, a práce předal. Ohledně jejího kontaktu se žalobcem zcela a jasně uvedla, že mu předávala nákresy a výkresy jednotlivých komponentů, zařizovacích předmětů, a to proto, aby měl žalobce jako truhlář možnost předem spočítat ceny materiálů a jeho nákladů. Ceny výrobků a dodávek s ním neřešila, protože bylo zřejmé, že žalobce je ve smluvním vztahu se žalovaným. Ing. [příjmení] pak uvedl, že přímý vztah s žalobcem neměl. Rozsah truhlářských prací si nepamatuje, to měla na starosti [titul] [příjmení]. V písemném podání pak zástupce Ing. [příjmení] uvedl, že za truhlářské práce bylo žalovanému zaplaceno. Dále poukázal na to, že žalovaný na jednu z výzev z jeho strany před podáním žaloby dne 15. 2. 2021 reagoval tak, že požádal žalobce o trpělivost, posečkání do pravomocného rozhodnutí soudu (mezi žalovaný a [právnická osoba]) s tím, že v tuto chvíli nehrozí uplynutí promlčení doby. Nijak tedy nesporoval, že dílo žalobce prováděl pro něj. Před podáním žaloby nabízel žalovaný jako mimosoudní vyrovnání částku 180 000 Kč. Dále odkázal na faktury, které žalovaný použil jako důkaz v řízení, které žalovaný vede proti [právnická osoba], [anonymizováno] u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 283/2021, kdy na některých fakturách účtuje provedení truhlářských prací v částkách shodných s částkami, které v tomto řízení žalobce účtoval žalovanému. V tomto řízení žalovaný v postavení žalobce mj. tvrdí, že pro objednatele prováděl mj. následné stavební úpravy podle požadavku objednatele (vestavba sociálních zařízení v pokojích v 1. a 2. patře budovy a s tím související úpravu místností). 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce ani částečně neuznává. Předně namítal nedostatek své pasivní věcné legitimace. Žalovaný souhlasil s tím, že byl objednatelem 1. fáze díla žalobce (na které byly vystaveny cenové nabídky). Pokud ale jde o vybavení pokojů, mobiliář, noční stolky apod., tak žalovaný o tom ani nevěděl (jeho manželka to dostala pouze na vědomí, protože koordinovala stavební práce), neznal rozsah prací ani cenu. Ostatně ze spisu vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 283/2021 bylo zjištěno, že rozsah prací, požadovaný žalovaným po spol. [právnická osoba] ([právnická osoba]. [příjmení], investora) kopíruje cenové nabídky. Jinými slovy žalovaný se nedomáhá po objednateli (investorovi) úhrady prací, které jsou předmětem tohoto řízení, a to právě z toho důvodu, že nebyl v tomto rozsahu přímý smluvní vztah mezi žalovaným a investorem. Naproti tomu práce, které jsou předmětem sporu, byly objednány [titul] [příjmení], která však neměla co dočinění s žalovaným, nýbrž byla zástupcem (zmocněncem) investora Ing. [příjmení] (ten nyní popírá, že byly vůbec nějaké práce provedeny). Přímo ho úkolovala. Odkázal přitom zejména na e-mailovou komunikaci. Výpověď investora Ing. [příjmení] pak podle žalovaného koresponduje s tím, co vypověděla [titul] [příjmení]. Oba tito svědci jsou přitom právními laiky, tedy zjevně jim nebylo zřejmé, jaký je rozdíl mezi tím, když [titul] [příjmení] objednává práce přímo u žalobce (bez vědomí a součinnosti žalovaného) a tím, když se žalovaný na stavbě vyskytoval coby jeden z hlavních zhotovitelů. Žalovaný nepopírá, že měl na starosti stavebně-technickou část rekonstrukce (tomu odpovídaly i cenové nabídky), popírá však, že by byl objednatelem prací, které nejsou kryty cenovou nabídkou. Zálohové faktury pak odpovídají cenovým nabídkám. Žalobce neprokázal, že by žalovaný přijal plnění za práce, které kryty cenovými nabídkami nejsou. Žalobce neprokázal ani to, jak a kdy byl žalovaný informován o ceně díla ve smyslu § 2586 odst. 2 o. z. Poukazování žalobce na to, že snad měla manželka žalovaného zvyšovat ceny a navyšovat si provizi na fakturách žalobce je pro věc irelevantní. Žalovanému není zřejmé, jak by měl dostat provizi, když příjemcem prostředků měl být žalobce. Současně to popírá tvrzení o„ generálním dodavateli“, neboť pokud by skutečně měl být žalovaný generálním dodavatelem, pak by mu ceny subdodavatelů byly přece jedno, neboť by si vůči investorovi mohl uplatnit cenu díla dle vlastních představ a se ziskem. Před podáním žaloby navrhoval žalovaný smírné vyřešení věci, protože cítil jakýsi morální závazek vůči žalobci. Navrhoval i nařízení mediace. Žalovaný byl motivován snahou o brzké a definitivní vyřízení věci. To však nic nemění na tom, že žalobce má pohledávku nikoliv za žalovaným, nýbrž za investorem [příjmení]. Vyjma uvedené e-mailové komunikace a výpovědi svědků je to zřejmé rovněž z předsoudního chování žalobce. Žalobce informoval žalovaného, že právní zástupce žalobce s investorem [příjmení] mluvil a ten jej měl„ poslat do prdele“. Žalovaný jednal o postoupení pohledávky vůči investorovi, protože se pohledávka původně jevila jako nedobytná, ale nakonec k platnému postoupení na pana [příjmení] nedošlo. To, že pan [příjmení] chtěl pohledávku postoupit na další subjekt, se žalovaný dozvěděl náhodně. Pokud by byla pasivní věcná legitimace přece jen prokázána, pak není prokázáno, kdy a jak mělo dojít k uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným (v rozsahu, v němž nebyly vyhotoveny cenové nabídky), zejm. kdy nastala akceptace ze strany žalovaného a jak byl žalovaný srozuměn s rozsahem díla a jeho cenou. 3. Zdejší soud rozsudkem ze dne 22. 4. 2022 žalobu v celém rozsahu zamítl z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. 4. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 12. 2022, č. j. 47 Co 119/2022-352, byl však shora uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud mj. uzavřel, že dílo mělo být sjednáno částečně podle písemných nabídek a částečně ústně v návaznosti na změny původně sjednaného díla. Podle písemných nabídek byla sjednána výroba a montáž 12 ks dveří 80 a 12 ks dveří 70 včetně zárubní, kování a vložky ve výši 240 360 Kč, obklad stěn v pokojích 199 m2, obklad stropů v pokojích 126 m2 a na chodbách 26 m2 včetně nátěru, 18 výklopných nočních stolků a 200 věšáčků ve výši 274 984 Kč a výroba a výměna schodišťových stupňů, zábradlí a madel schodiště za cenu 32 020 Kč. Písemně sjednané dílo mělo cenu 547 364 Kč. Žalobce vyúčtoval cenu díla fakturami č. 54, 55, 56, 57, 58, 59 a 60 vystavenými dne 19. 12. 2018 na částku 663 757 Kč po odečtení záloh ve výši 407 000 Kč zaplacených žalovaným na základě zálohové faktury č. 18 ze dne 30. 3. 2018 a č. 24 ze dne 24. 5. 2018. Posléze žalobce odečetl částku 166 818,40 Kč podle dobropisu č. 66 vystaveného dne 20. 12. 2018. Podle vystavených faktur po odečtení záloh požadoval žalobce doplatit cenu díla ve výši 496 938,62 Kč. Z toho lze dovodit, že celková cena díla činila 903 938,60 Kč Okresní soud vyšel z tvrzení žalobce, že dílo sjednané v písemných nabídkách bylo uhrazeno, jak sdělil zástupce žalobce při prvním jednání ve věci. V odvolacím řízení žalobce namítal, že ani takto sjednané dílo nebylo zaplaceno. Odkazoval na tvrzení žalovaného o zaplacených zálohách (a to i při připočtení sporných 50 000 Kč) ve výši max. 457 000 Kč,